Novelu zákona o Ústavním soudu, která by výslovně umožnila ústavním soudcům preventivní kontrolu nejen zákonů, nařízení a vyhlášek, ale také opatření obecné povahy, připravuje senátorka Jitka Chalánková. Reaguje tak na čerstvé rozhodnutí Ústavního soudu, který se odmítl vyjádřit k možné protiústavnosti zákazu návratu pozitivně testovaných, popřípadě netestovaných českých občanů do vlasti.

Vlastní námitku skupiny senátorů, podle kterých tato opatření porušují právo na návrat do vlasti zakotvené v Listině základních práv a svobod, Ústavní soud vůbec neposuzoval. Prohlásil se za nepříslušný, protože podle něj může posuzovat opatření obecné povahy pouze ve spojení s individuální ústavní stížností poškozených po vyčerpání všech procedur před správními soudy. Odsoudil tak všechny občany ke zdlouhavé cestě od správního orgánu přes obecný správní soud a Nejvyšší správní soud k Ústavnímu soudu a znemožnil tak senátorům anebo poslancům zásadně urychlit celou proceduru podáním návrhu na zrušení protiústavních opatření přímo Ústavnímu soudu, který jediný může o protiústavnosti rozhodnout. Sám Ústavní soud v odůvodnění akademicky vypočítává, že na otázku přezkumu ústavnosti opatření obecné povahy změnil za poslední rok názor již čtyřikrát.

„Jedná se o zásadní mezeru v platné legislativě, která je dána tím, že v době vzniku ústavy a zákona o Ústavním soudu žádná opatření obecné povahy neexistovala – do českého práva byla zavedena až od roku 2006. Je nezbytné, aby Ústavní soud mohl posuzovat jejich ústavnost stejně jako u zákonů a podzákonných právních předpisů, protože i ona přímo zasahují do práv všech občanů. Není možné kontrolu jejich ústavnosti omezit pouze na ústavní stížnosti konkrétních, již postižených občanů. Taková soudní cesta je zdlouhavá a znemožňuje rychlý zásah v případě, kdy se takové opatření závažným způsobem vláme do základních lidských práv. Stejně tak nelze spoléhat na správní soudy, protože ty nemohou rozhodovat o souladu s ústavou,“ vysvětluje legislativní záměr Jitka Chalánková.

Pokud by nedošlo k nápravě, mohla by podle Chalánkové vláda i nadále prostřednictvím opatření obecné povahy kdykoli obejít principy ústavy a jednat v rozporu s jejím duchem, aniž by při tom byla limitována efektivní kontrolou ústavnosti svých kroků. „Nikdo není zvědavý na to, aby k nápravě docházelo až po letech, kdy už o nic nejde,“ dodala senátorka Chalánková.