Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové.

Ráda bych tuto novelu podrobněji okomentovala, protože jsem se nějakým způsobem na ní i iniciativně podílela i tady s paní poslankyní. Já bych tady ráda řekla, že už pět let hyzdí autovraky veřejný prostor našich měst a obcí a pro PS to dlouho nebyla priorita. Chci jenom upozornit, že více jak rok tato novela ležela v PS a nakonec je vlastně paradox, že tento návrh je poslanecký, nikoli vládní, protože jak tady zaznělo, to je návrh, který má pomoci českým městům a obcím rozvázat ruce a umožnit jim snazší a rychlejší likvidaci autovraků ze svých ulic a uvolnit tak tisíce parkovacích míst ve městech. Já si tady neodpustím poznámku, proč se tak dělo, proč takhle důležitá novela, která se týká skutečně nejblíže našich občanů, ležela ve sněmovně. Protože sněmovna se v minulém roce zabývala jinými záležitostmi, například audity Evropské komise týkající se údajného střetu zájmů našeho premiéra nebo střet dvou vládních dam o tom, zda se potřebné peníze v rozpočtu na rok 2020 najdou nebo nenajdou. A na jeden z problémů, který česká města a obce trápí už pět let na komunální úrovni, tedy na úrovni nejbližší našim občanům, tak prostě ve sněmovně nebyl čas.

V čem tedy ten problém byl nebo je? Od roku 2015 nepovoluje česká legislativa tuzemským městům a obcím odstraňovat vozidla, která sice na první pohled vypadají jako nepojízdný autovrak, ovšem zákonem je velmi nevhodně nastavena definice autovraků, takže spousty aut ji nenaplní. Své vůbec první jednání na ministerstvu dopravy k tomuto tématu jsem iniciovala již počátkem roku 2018. Stále častěji se totiž na mě s tímto problémem obraceli občané v mém obvodu Prahy 10. Na toto jednání jsem šla již plně vybavena praktickými zkušenostmi přímo od ředitele obvodního ředitelství městské policie, šéfa Silničního správního úřadu Prahy 10, zástupců Správy služeb hlavního města Prahy, která odtahy vraků na území metropole zajišťuje nebo i ředitele odboru dopravních agend na pražském magistrátu. A poprvé jsem na začátku roku 2018 na ministerstvu neuspěla. Bylo mi sděleno, že na úpravu takové legislativy nemá ministerstvo kapacitu, neboť se aktuálně zabývá výběrem dodavatele elektronického mýtného systému. Aspoň se mi tak podařilo nastartovat komunikační kanál ze strany ministerstva směrem ke správním úřadům silničním a například naši úředníci, kteří si nevěděli na základě zákonné úpravy rady, tak jim na korespondenci nebylo opakovaně odpovídáno, ale podařilo se toto prošťouchnout a skutečně jsme následně, myslím, prošťouchli ty nejproblematičtější případy, jak autovraky odstraňovat.

V létě 2018 nicméně z důvodu transpozice jedné z evropských směrnic muselo dojít k novele několika českých dopravních zákonů včetně zákona 13/1997 Sb. A do této novely se narychlo podařilo zapracovat alespoň právo úředníků "násilně" otevřít opuštěný automobil za účelem identifikace jeho majitele či provozovatele. Samozřejmě za přítomnosti policie a zámečníka. Ale to však problém neřešilo komplexním a systémovým způsobem, jaký preferujeme my jako starostové, městští strážníci, úředníci napříč celou ČR. Tak jsem se podruhé vydala za panem ministrem a tam jsem už částečně uspěla. Byl tam se mnou i zde přítomný pan předsedající senátor za Prahu 6.

V září 2018 a díky připomínkám z každodenní praxe z našeho Silničního správního úřadu Prahy 10 tehdejší ministr Ťok sám uznal vážnost problému a slíbil zadat legislativcům ministerstva zpracování návrhu potřebné novely. Zde bych ráda ocenila zásluhu bývalého pana ministra, neboť tento návrh byl připraven během jednoho měsíce. V listopadu 2018 tak spatřila světa současná novela zákona, ale jak vidíte, teprve teď se dostává k nám do Senátu. Výsledné znění návrhu tehdy pan ministr předložil skupině poslanců za ANO a jak zde již zaznělo, tak jednoduše řečeno problém s autovraky se vyřeší tím, že vozidla s neplatnou technickou kontrolou déle než šest měsíců nebudou moci být na našich komunikacích.

Nicméně tu byla ještě jedna velká skupina a velký problém, který tato novela neřešila. A to byla vozidla, která skončila v tzv. polopřevodu, která tvoří podstatnou část odložených vozidel a která po červnu 2015 nebylo možno legálně provozovat, nikdo se k nim nehlásil a auta se pomalu rozpadala na našich komunikacích, ale nic jsme s tím nemohli dělat. Tak jsem se potřetí vydala za panem ministrem a ten opět uznal relevantnost naší připomínky i naši snahu řešit úpravy legislativy komplexním způsobem. A slíbil nám naši připomínku, co se týká aut v polopřevodu do předloženého zákona nechat zapracovat ještě skrze poslanecký pozměňovací návrh.

Paradoxně měsíc po této schůzce pan ministr Ťok rezignoval a složil poslanecký mandát. Milým překvapením pro mě proto bylo, když jsem se dozvěděla, že svůj slib z března i přesto dodržel a pozměňovací návrh byl opravdu zapracován. Nejen u současné vlády, ale i v PS má Senát nálepku zlobivého dítěte, ale já bych tímto chtěla upřímně poděkovat panu bývalému ministru Ťokovi za to, že po našich jednáních pokaždé dodržel své slovo a naše podněty z praxe zapracoval. Od té doby však tato novela zákona o komunikacích ležela více jak rok ve sněmovně a ty důvody jsem zde již sdělila.

Takže závěrem bych chtěla říci, že zde máme předloženou kvalitní novelu zákona, ve které jsou zapracovány všechny nejproblematičtější příklady z praxe. Jejím přijetím umožníte rychle uvolnit tisíce parkování v našich městech.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

komunikace , Senát , Chmelová , vrak , 17. schůze , 18.3

autor: PV