Děkuji za slovo. Já jsem se původně přihlásila ještě předtím, než vystoupila paní ministryně a reagovala tady na nějaké moje vystoupení. Ten důvod, proč jsem se přihlásila, je, že jsem se chtěla připojit k prosbě pana senátora Hampla, aby skutečně, až toto odezní, tak jestli by se systémově ministerstvo mohlo zamyslet nad zjednodušením dokládání – a teď mi jde jen výhradně o příspěvky na bydlení. Protože já si pamatuji, že ještě před nedávnem se to dokládalo jednou za rok. Já si velmi dobře pamatuji debatu ve sněmovně, proč se to měnilo na čtvrtletní vyúčtování.

A ta debata se vedla o tom, že se chtěli eliminovat nepoctiví žadatelé. Ale já to pečlivě sleduji a mám data jak z ministerstva, tak z úřadů práce. A musím říct, že za tu dobu, co se změnil zákon a musí se velmi složitě vyúčtovávat každé čtvrtletí, tak podle údajů, které já jsem obdržela, tak k žádnému výraznému poklesu v rámci těchto dávek nedošlo. Takže skutečně já opravdu nemám číslo, kolik z těch dvě stě tisíc žadatelů jsou senioři, u nich se to, jak říkala paní ministryně, skutečně změní jednou za rok. Polovička? No výborně. Tak si představte, že kdyby se to opravdu vrátilo zpátky na to jednoleté vyúčtování, tak sto tisíc seniorů nemusí chodit co čtvrt roku na úřady práce.

Já mám opravdu skutečně příhody o tom, kdy my jim z našeho úřadu městské části, neb u nás sídlí úřad práce, vynášíme židle, dáváme jim vody, protože oni tam stojí ve vedru, v zimě. Je to nedůstojné. A zrovna, jestli je to půlka, tak si myslím, že by to skutečně stálo za zvážení, aby se příspěvky na bydlení skutečně vrátily zpátky tam, kde byly, a vyúčtovávaly by se jednou za rok. Prosím, zkuste to zvážit. Já myslím, že i ta data toho, že tam ti žadatelé výrazně neklesli, je pádný argument. A moc by to pomohlo.

Takže to byl ten původní důvod, proč jsem se do té diskuze přihlásila, že jsem se za tohle to chtěla také přimluvit. A tím se samozřejmě uleví administrativě úředníků a budou moci například i včas příspěvky na bydlení posílat. Já mám skutečně stovky lidských příběhů, kdy za mnou do kanceláře senátorky chodí senioři, že jim klidně i tři měsíce ty příspěvky nepřijdou. Jenom proto, že úředníci jsou přetížení.

Opravdu, můžu to dodat konkrétně. A konkrétně s naším úřadem práce to řeším a paní ředitelce neustále posílám emaily se seznamem lidí, kteří nemají na jídlo, protože jim nepřišel včas příspěvek na bydlení. Ráda to poskytnu. To bych prosila, kdyby se to třeba mohlo systémově změnit.

A ještě bych jenom tady zareagovala na tu debatu a chtěla bych potvrdit, co řekla paní ministryně. Ano, skutečně, ten tristní stav na úřadech práce, o kterém já tady dlouhodobě mluvím, je skutečně v Praze. Je to v Praze, není to jenom u nás na Praze 10, na Praze 4, i když jsme velké městské části se sto tisíci obyvatel, kteří tam žijí, takže ty problémy tam jsou veliké.

A já jsem x-krát jednala i s Generálním ředitelstvím úřadu práce ještě s bývalou paní ředitelkou Sadílkovou. Teď jsem ve spojení s panem Najbrtem. A já jsem z toho za celou dobu pochopila, že to není jen problém, že jsou nízké tabulkové platy a vysoké náklady na bydlení, ale já jsem z toho pochopila taky – a nechápu proč, že Praha má zcela jinou organizaci práce těch úřadů, než fungují úřady práce jinde. Já jsem osobně byla navštívit třeba úřad práce v Kladně, nebo někde jinde, a skutečně se mi potvrdilo, že Praha, nevím proč, je organizovaná jiným způsobem. Tam mně přijde, nevím, jestli to víte, že by byly možné také rezervy, jak zefektivnit práci úřadů práce v Praze.

Tohle jen jsem chtěla tady takovou poznámku na vás. A rozumím tomu, že ve spoustě věcech se neshodneme, ale to tak je. Jsem ráda, že tady tu debatu můžeme vést a že zde můžeme předkládat každý své argumenty. A já mohu každého ubezpečit, že věci, které tady říkám, mám podloženy opravdu stovkami případů z reálného života s lidmi, s kterými opravdu denně mluvím.

Děkuji.