Děkuji, pane předsedo, já jenom zase z praxe...

V ordinaci sedím opakovaně, slyším dotazy, máme nechat očkovat nebo nemáme nechat očkovat. Já říkám, že jsem zastáncem klasického základního očkovacího schématu. Je mi to jedno, jestli to dítě je ve státní školce, nebo prostě v lesní školce. Tady se asi budeme rozcházet s názory mnohdy, ale je to často z laické veřejnosti, já si to platím, tím pádem si můžu rozhodnout, co bude. Ale já si myslím, že ochrana veřejného zdraví je na prvním místě. Vím o tom, že ty děti, které nemohou být očkované, tak existují... Máte diagnózu a ta diagnóza vylučuje to dítě z toho očkovacího schématu, nebo se to očkovací schéma upraví tak, aby to dítě nebylo poškozené, to prostě je možné, to znamená, že do toho systému se dostávají vlastně zdravé děti.

Já se setkávám v ordinaci s matkami, které mají pro to dítě nakoupené i nepovinné očkovací látky, pak jsou tam ty matky, které v podstatě přijdou a nechtějí očkovat vůbec. Jenomže je to o tom, že my musíme držet nějakou hladinu protilátek, tak, abychom tady neměli s epidemií koronaviru třeba ještě epidemii spalniček, což by byla katastrofa. Pravdou je, že selhávaly sérologické odběry, to znamená takové sérologické hladiny protilátek, které by se měly nabírat pravidelně třeba, když se vidí riziková skupina, a tu skupinu, kde ten pokles je, tak oočkovat a neočkovat plošně. To nám tady chybělo, to si myslím, že by mohla být role zdravotních ústavů, které tady v republice máme dva, plus Státní zdravotní ústav, až se zbavíme té koronavirové infekce, možná, že se k tomu všemu postavíme trošku jinak.