Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych vás ráda seznámila se zpravodajskou zprávou této novely, kterou tady paní ministryně velmi obšírně rozestřela a sama vyjednávání nazvala krvavým kompromisem, takže si myslím, že to svědčí o tom, že váš ušetřím se zmiňovat o legislativním procesu v PS až snad na jeden bod, že ze 3. čtení byla novela vrácena do 2. čtení. Takže si umíte představit, jak to vypadalo, pokud jste debaty sledovali. Já jen připomenu, že projednávání bylo velmi dlouhé, že jsme ho očekávali dříve. A asi tady musím od tohoto mikrofonu říci "zaplaťpánbůh za Antivirus", který nám pomohl, protože v podstatě kurzarbeit by měl omezit negativní dopady koronaviru a přijímáme ho až teď. Takže zaplaťpánbůh, že to zafungovalo.

Jak už paní ministryně zmínila, nově mají zaměstnanci za neodpracovanou dobu dostávat minimálně 80% náhradu mzdy. A na těchto pravidlech se koalice ANO a ČSSD dlouho neshodovala. Jak víme, byly ve hře různé konkurenční úpravy, situace byla složitá.

Já považuji za důležité říct, že program tohoto jména, v některých zemích známý i pod názvem "částečná nezaměstnanost", byl v době koronavirové krize zaveden či aktivován většinou evropských vlád. A zajetý a funkční je tento nástroj hlavně v Německu. A například během krize v roce 2008 a 2009 pracovalo v tomto režimu v Německu 1,4 milionu zaměstnanců. Ostatně si ho naživo mohl vyzkoušet v uplynulém roce i nejeden náš pendler, který tam pracuje. Co na tomto německém systému kurzarbeitu oceňuji, je, že je to i jistá flexibilita a že to mají skutečně za ta léta vyzkoušené, že postupují zhruba od 60 % čisté mzdy výše. A sympatická na německém modelu je i rychlost vyplácení, takže se daří účinně chránit pracovní místa.

A jen pro informaci, německá vláda schválila zvýšení krátkodobého příspěvku v době kurzarbeitu až do 31. 12. 2021. Mají tam také nastaveny předvídatelné podmínky pro spuštění pro firmy v potížích. A to je významná věc, která zvyšuje jistotu podnikatelského prostředí. A je z mého pohledu dobře, že ho chceme zavést i tady u nás doma v ČR. Pro zaměstnance to znamená nižší mzdu, ale na druhou stranu je to lepší varianta než o práci přijít úplně.

Návrh českého kurzarbeitu byl předložen 25. září, ale projednat se ho podařilo až 7. května.

Výbor pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR projednal návrh zákona na své schůzi dne 1. června 2021 a svým 25. usnesením doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném PS, mne určuje zpravodajkou výboru pro projednání a návrhu zákona na schůzi Senátu. A pověřuje mě coby předsedkyni výboru, Miluši Horskou, abych toto usnesení předložila předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Jako zpravodajka nemám k předloženému návrhu zákona zásadní připomínky.

Za jedinou připomínku stojí rozbor našeho legislativního odboru, paní ministryně, se tady o tom zmínila, tak já jenom pro vaši informovanost, že považujeme za určitou komplikaci nebo za nešťastnou definici krizového stavu dle navrhovaného § 120b zákona o zaměstnanosti, v článku 1, bodu 9 návrhu zákona, kdy z definice není zřejmý jednoznačný vztah uvedených kategorií, a to zejména v případě pojmu "hospodářské důvody". Podle legislativy lze usuzovat, že všechny následující krizové příčiny musí dosáhnout intenzity, která je schopna vyvolat závažné negativní dopady v oblasti na trhu práce, čímž se stává též hospodářským důvodem. A je také otázkou, nakolik lze podmínky zásahu vyšší moci vztahovat na epidemii a kybernetický útok.

Chtěla jsem se ještě paní ministryně doptat potom v otevřené diskusi, ale vzhledem k tomu, že jste mi vzala vítr z plachet a vyplácení, z kterého mají úřady práce trošku obavy, těch osm dnů, tak jste nás tady přesvědčila, takže vám věřím. A jaká bude praxe, to už pak je na vás.

Takže s ohledem na výše uvedené navrhuji doporučit schválení tohoto návrhu zákona ve znění postoupeném PS, a to je všechno, děkuji za pozornost.