Někdy se mě někdo pochybovačně zeptá, proč vlastně jezdím po sousedních obcích, když bych mohla odpočívat na zahradě. Proč se bavím s místními, poslouchám jejich vyprávění a ochutnávám jejich speciality. Víte proč? Protože mě zajímají a pokaždé něčím obohatí. Nechci zblbnout v Senátě a žít jen tím, co tam projednáváme. Všude zanechám stopu, i kdybych na svých cestách potkala jen jediného zdejšího. A někdy něco dostanu zase já od nich. Třeba včera v Kasejovicích od majitelky občerstvení U motýla takového krásného motýla na vonné tyčinky nebo v Nepomuku povidlový štrůdl s tvarohem.

Dnes jsem končila další Děkovné turné ve Štěnovickém Borku a v Nebílovském Borku. Mají tu hospodu Na Polánce (dříve U sousedů), kde vaří tak velké porce, že jsem si notný kus báječného kuřete na paprice odvezla domů a snědla k večeři.

Mí obvyklí hejtři mě nejspíš opět od hezky zdaleka a nejlíp anonymně zkritizují, ale já vím, že skutečný život je právě tady.