Česká Lípa leží v překrásném kraji, který mimo jiné a možná především proslul jako kraj sklářský. Sklářská tradice sahá daleko do historie a Českolipsko je dodnes jednou z hlavních evropských sklářských oblastí. Sklářství má u nás zastoupení v mnoha odvětvích, z nichž možná nejznámější je odvětví svítidel. Lustry, lampy, ale i průmyslová řešení a veřejné osvětlení nabízejí do celého světa firmy z Českolipska. Namátkou mohu zmínit Preciosu, Lasvit, Modus nebo Ledsvítí.

Poslední název nám může poskytnout oslí můstek k problému, který v České Lípě vidím. Česká Lípa totiž nesvítí. Naopak na mnoha místech připomíná spíše Stínadla. Přitom by se samo nabízelo, aby jako centrum regionu výrobců svítidel, byla právě Česká Lípa reklamou a výkladní skříní tohoto odvětví. Lidé z celého světa, když se náhodou přijedou podívat, odkud jejich lustry a lampy pocházejí, rychle zjistí, že „pod svícnem je největší tma“.

Pojďme tedy na malou procházku městem, na lov temných míst. Nejprve se podíváme na místa úplně bez světel. Za pulzující srdce města se v dnešních dnech dá označit náměstí Dr. Eduarda Beneše (tzv. „plácek mezi obchoďáky Prior a Banco“). Odtud se vydáme ke Kulturnímu domu - centru kulturního dění, kde to žije hlavně večer. Podél celého kulturního domu úplně chybí osvětlení. Jen smutně sem doléhá světlo z parku/parkoviště generála Heliodora Píky a paradoxnost tohoto temného místa podtrhuje to, že sem doléhá světlo z velké světelné reklamy výrobce svítidel Modus od rohu Sokolské ulice.

Od hlavního kulturního stánku se přesuneme k hlavnímu sportovnímu centru. Když jdeme podél městského sportovního areálu směrem k Ploučnici (a ostatně ani když se vydáme doprava nahoru k ZUŠce), nesvítí nám večer na cestu žádné světlo. Světlo z vysokých lamp na Děčínské ulici pak způsobuje to, že se v noci nemají problém srazit chodci jen proto, že se prostě včas nevidí. Shora oslněni kráčí tmou. Tím ale dorazíme k místu ještě temnějšímu.

Česká Lípa – město na Ploučnici je název krásné a obsáhlé publikace o našem městě. Ploučnice je však takřka v celé délce svého průtoku městem jen temnou tlustou čarou, která město rozděluje. Ať se vydáme na kteroukoli cestu podél Ploučnice, osvětlení chybí. Podél stadionu, u plaveckého bazénu a zimního stadionu, u skateparku a po obou stranách krásného nábřeží až k Ovčímu mostu. Těžko se pak řeka stane součástí života města a jeho občanů.

Temných míst je jistě mnohem víc, ale tyto se mi zdálo vhodné zmínit právě proto, že bijí do očí. Všechna tato místa jsou totiž reprezentativní prostory České Lípy.

Druhou zápletkou tohoto příběhu je pak kvalita osvětlení. Již dlouho se ukazuje, že LED diody dokážou v osvětlení zázraky. Nejenže netopí a mají dlouhou životnost, ale především spotřebují přibližně desetkrát méně elektrického proudu. Pořizovací cena může být sice vyšší, ale přesto by bylo záhodno začít s celkovou obměnou veřejného osvětlení v celém městě. Když do tří let světla vyměníme, myslím, že se během dalších tří let investice do nich vrátí i s rezervou. Při prázdninových cestách po republice můžeme pozorovat, že v mnoha městech již tyto výměny začaly a v mnoha obcích jsou už s výměnou u konce.

LED svítí velmi různě. Je možné si vybrat barvu i intenzitu světla a v neposlední řadě i směr. Lampy veřejného osvětlení by neměly svítit do všech směrů a přispívat k tzv. světelnému smogu. Naopak by měly teplým, spíše žlutým světlem účelně osvěcovat chodníky a silnice.

A když už jsme v kraji sklářů a tím městem světla, mělo by veřejné osvětlení v centru města v jeho reprezentativních prostorách, z nichž jsme několik i v tomto příběhu prošli, být nápadité a krásné. Zkrátka, abychom se jím mohli chlubit. Na sídlištích by mělo dobře osvěcovat ulice, aby se snížilo riziko zranění, krádeží i přepadení, ale zároveň by nemělo svítit lidem příliš do oken. Kdyby pak bylo i od nějakého místního výrobce, mohlo by být nejen k užitku městu, ale i reklamou pro toho výrobce.

JAN ŠEVČÍK, TOP 09 ČESKÁ LÍPA