Dobrý podvečer, kolegové, kolegyně, pane předsedající, pane ministře.

Všichni víte, že nevystupuji často. A hlavně nevystupuji v oborech, kterým vůbec nerozumím, nebo je mám jenom přečtené ze zpravodajské zprávy. Takže bych se teď rád vyjádřil k celé této problematice.

Chtěl bych podtrhnout všechno, co řekl kolega Martínek, ostatně jsme krajané, taky jsme chvíli spolu byli ve vedení Pardubického kraje. On jako hejtman, já jako radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí. Musím říct, že ty zkušenosti, které má on, mám i já z Orlických hor, z podorlických hor, i to, že jsem 10 let pracoval v zemědělské praxi, v zemědělském podniku, že jsem vystudoval zemědělskou univerzitu, jako starosta jsem se celou dobu... A teď jsem spíš po odborné stránce vodohospodář, k tomu mě donutily trošku i okolnosti, to, co jsem dělal na kraji, ale přesto mi dovolte, abych se k této problematice vyjádřil.

Nebudu opakovat to, co říkal Radek, řekl to velmi dobře, naprosto jednoznačně, ale chtěl bych říci jenom několik poznámek k tomu, co řekl kolega zpravodaj, co řekli předřečníci, zbytek, doufám, zodpoví pan ministr zemědělství. Připomínám, že kolega zpravodaj na začátku říkal, že by se to týkalo farem, které mají výměru nad 700 hektarů. Není to pravda, propočty, odborné propočty odborníků zemědělství poznamenaly, že zastropování těch plateb by se týkalo již farem nebo velikostí podniku od 300 hektarů. Takže se to týká i rodinných farem. Dneska rodinná farma má 500 i 600 hektarů, i více. Nemusíme být v Americe.

A potom také k tomu, co tady říkal kolega Nytra, malý zemědělec, ani část jeho daní nezůstává v obcích, v obcích zůstává pouze daň z nemovitosti, nikdo nemá dneska už žádné jiné daně. Dřív fyzické osoby, výnos z těchto daní byl dřív příjmem obcí, ale dnes je sdílená daň, obec má podíl přes DPH procenta prostě na sdílené dani. Ale jenom daň nemovitosti je pouze, která se platí pro obec. Kolegovi Horníkovi připomínám, že jeho informace, co se týká Evropy, je velice povšechná. Drtivá většina všech evropských států zemědělce podporuje. Zemědělce podporuje mohutně. Jedna z největších dotací, která je, není tedy součást EU, ale jsou Švýcaři. Dlouhou dobu jsme měli družbu s jedním švýcarským městečkem, velice jsem se o to zajímal. Švýcaři dnes dotují zemědělce ze 70 %. Ti si svých sedláků váží. Tam si sedlák nemůže... Jaksi nedovolí, aby nebyl podporován, protože vědí, že když podporují své sedláky, tak podporují své živitele. Prostě ty, kteří je živí, kteří se starají o jejich přírodu, o jejich krásnou švýcarskou krajinu. Tu mají na svědomí právě švýcarští zemědělci. Ne žádní ochránci přírody.

Proč se mluví o živočišné výrobě, skočím k jedné věci, která tady trošku zazněla, jenom bych ji připomněl trošku z historie. Skutečně by při zastropování plateb to potkalo zemědělské podniky a především ty, kteří provádějí nebo mají živočišnou výrobu. Ta živočišná výroba je pro nás pro hospodaření na půdě nesmírně důležitá. Především taky z pohledu, řeknu, vodohospodářského, především proto, že díky živočišné výrobě máme příjem organických látek do zemědělské půdy, my jsme se to ve škole učili, je to přes uhlíkové řetězce, vím, že kolega Jandejsek to má taky propracované, já si ještě vzpomínám na akademika Kudrnu, který nám to v zemědělských soustavách neustále vtloukal do hlavy. Je naprosto jasně prokázané, že ten, kdo hospodaří s tím, že dodává do půdy organickou hmotu, tak má nejenom nejvyšší výnosy, ale nejstabilnější hospodaření, a ta půda je v nejlepším stavu. To není jenom otázka hnoje, ale to je otázka i pěstování víceletých pícnin, omlouvám se neodborníkům, ale víceleté pícniny, zavedení víceletých pícnin, a takzvaný norfolský osevní postup byl revolucí, průmyslovou revolucí v 19. století, především v Anglii a v německých zemích, protože zavedením krmných plodin se zjistilo, že obohacují půdu, organickou půdu, a taky je to nejlepší krmivo pro hospodářská zvířata. Rád bych připomněl, že všechno souvisí se vším, a našeho nejlepšího spisovatele, myslím, Karla Čapka, který v Anglických listech psal, jak souvisí počet starých panen s užitkovostí krav. Najděte si to. Je to velice zajímavé, protože tam právě vysvětluje, proč. Já to řeknu velice zkráceně, Čapek to napsal daleko lépe, protože množství těch starých panen v Anglii, tak většinou chovají kočky nebo kocoury. Kočky při svých výletech dost často likvidují především i čmeláčí hnízda. Víte o tom, že čmeláci jsou jediní opylovači jetelovin, když nebudou dobře opylované jeteloviny, tak nebude dostatek osiva pro ty víceleté pícniny, o kterých jsem mluvil, tím pádem bude málo krmiva pro dobytek a nižší užitkovost. Velice jsem to zjednodušil. Je to takový krásný příklad ekologie, jak vše souvisí se vším.

Tady bych chtěl říci, že právě u těch víceletých pícnin je důležité, my jsme se učili ve škole, viděli jsme snímky, první letecké snímky z roku 1960, ještě starší, které byly dělané po válce, viděli jsme na těch lánech, náš profesor nám ukazoval, říkal, vidíte, tady nejenom že byla vidět na tom porostu té ozimé pšenice tzv. pásová, nebo českého zemědělství, jak se tehdy špatně hnojilo. Ale hlavně to, jak na těch porostech byly vidět katastry jednotlivých hospodářů. On říkal, tady prostě vidíte, tady ten kus krásné ozimé pšenice je proto, že tady předtím 20 nebo 30 let hospodařil hospodář, který vápnil, který používal víceleté pícniny, které hnojil, a prostě ta půda je v takovém stavu, že ještě po 30 letech to bylo vidět na tom stavu té půdy.

Proto je to nesmírně důležité pro tu živočišnou výrobu. Teď se dostanu, protože to je otázka půdy.

O půdě se dneska hodně mluví, jednak o vztahu k půdě, to řekl hezky kolega Veleba, ale já bych chtěl říct taky, že půda, když mluvíme dneska o suchu, tak mluvíme o půdě. Já bych chtěl říci, vybavíme si nádrže nebo jestli mokřady, chtěl bych upozornit na jednu nejdůležitější věc. Nejlepší rezervoár pro vodu je kvalitní půda. To znamená půda, která má dostatek organické hmoty, která má největší jímavou schopnost. Ta zadrží největší množství vody. To může být jenom na půdě, na které se dobře hospodaří. Tohle všechno souvisí s tím hospodařením na vodě. Takže z toho důvodu, kdyby jenom kvůli tomu, kdybychom museli snížit živočišnou výrobu, tak by to byla obrovská chyba. Já vím, že ten systém dotací je špatný, ten systém dotací je špatný, je nastaven samozřejmě dlouhodobou historickou záležitostí, protože nebyl po válce dostatek potravin, tak se začaly dotovat potraviny, dlouho se to takhle používalo, Francie je ochotná kvůli tomu systému i stávkovat, jejich zemědělci nám to několikrát předvedli, to naši zemědělci nejsou tak, řekl bych, radikální. Změnil se systém hospodaření a dotací na půdu, nebo na velikost farmy, taky víme, že to není ideální. Ale už vůbec není ideální prostě teď ten stav zastropovat a říct, takhle tedy ne. Musí se řešit otázka aktivního zemědělce. Jsem rád, že zemědělská politika v dnešním období ministra zemědělství i předcházejících několika ministrů byla o tom, že byla snaha velká, aby se dotace dostávaly skutečně pro ty, kteří dobře hospodaří. Já vím, že to je velice těžké, definovat toho aktivního zemědělce, ale měli by dostávat právě, rozdělovat se dotace tímto způsobem.

Chtěl bych se tady zmínit o těch dotací, je tam jeden nešvar. Mám i dotaz, nevím, kolik, jaké je procento ekologického zemědělství, kolik tam jde dotací, ale já z vlastní praxe a z vlastní zkušenosti vím, protože jsem z vesnice, na té půdě, kterou vlastnil můj otec, dneska hospodaří... Vlastně nehospodaří, vlastně ji využívá jeden podnikatel, který se zapsal do ekologického zemědělství. Jeho způsob zemědělství je totožný jako s mnoha dalšími, kteří třeba hospodaří u nás na Kralicku, pod Kralickým Sněžníkem, v té oblasti podorlických hor. On prostě je přihlášen, on tam samozřejmě nic nehnojí, nic tam nedělá, nedělá tam vůbec nic, jenom to jednou za rok poseče, protože mu tam toho moc nevyroste, ty porosty podle toho vypadají, samý šťovík a mlíčák, potom to sbalí do balíku a nechá to ležet na louce nebo na poli, potom podle počtu, kolik má dobytka, někdy si půjčí od sousedů, když se sčítají dobytčí jednotky, tak aby měl dostatek dobytčích jednotek, tak si je půjčí od sousedů zrovna, aby jich měl dostatek, a když to nepotřebuje, tak ty balíky nakulí do lesa. Ale pobere 14 tisíc dotace na hektar. Dneska je půda u nás na Kralicku nebo vůbec v pohraničí velmi drahá, protože ji skupují právě Němci nebo další. I naši podnikatelé. A ti to pronajímají těm místním zemědělcům, kteří tam hospodaří. Ale už počítají s touto dotací, už si právě v tom nájmu tyto peníze požadují. To znamená, že ten hospodář jim z těch dotací část platí, právě proto, aby tam mohl vůbec hospodařit. Úplně jsme se dostali na špatnou kolej. Já jsem proti tomu, aby byly dotace skutečně pro toho, kdo hospodaří, nejenom proto, že si dal nálepku ekologický zemědělec. Velmi pro to brojím. Ostatně, je takový vtip, že jak se pozná ekologický zemědělec? To znamená, že normální zemědělec používá postřiky ve dne a ten ekologický v noci.

Říkal jsem tento vtip i rakouským zemědělcům, abych to odlehčil, abyste tady neusnuli, tak jsem to říkal rakouským poslancům tady ze zemědělského výboru, je to asi 3-4 roky. Ti se smáli, akorát se nesmál jeden, vedoucí jejich delegace, shodou okolností to byl ekologický zemědělec. A uznával jednu věc a říkal: "My v Rakousku to říkáme jinak, my to říkáme, že někteří, především ti ekologičtí zemědělci mají hodně světlometů na svém traktoru." Takže jen příklad z praxe.

Budu končit, chci říci jednu důležitou věc. Když jsem se začínal pohybovat v politice, tak jsem se také angažoval v naší KDU, byl jsem v zemědělské komisi. Teď jsem si vzpomněl, díval jsem se na to, že jsem napsal jakýsi článek, který se jmenuje Být dobrým hospodářem. A snažil jsem se definovat hospodáře a jsem rád, že na tom nemusím nic měnit. Ten dobrý hospodář, ten aktivní zemědělec musí být vzdělaný, musí mít starostlivost, musí být pracovitý, musí být zodpovědný. A hospodářství neznamená jen vlastnit půdu a dělat na vlastní půdě, ale mít k tomu zodpovědnost, mít k tomu vztah. A mít zodpovědnost k tomu, co je mi svěřeno, i když je to možná jen v nájmu. Tzn. hospodář je ten, který je zodpovědný za sebe, za rodinu, za svou půdu. A také za své lidi ve svém okolí, pro které dělá. Hospodář je také nejlepší ochránce přírody, jak jsem to říkal, dobrý hospodář a dobrý zemědělec je nejlepší ochránce přírody, protože na té půdě hospodaří a nenechá ji ladem ležet, aby zplaněla. A také se dobrý hospodář pozná, že dělá pro sebe. A drtivá většina našich zemědělců, prosím vás, jsou dobří hospodáři. A já bych to i podepsal. Proto z toho důvodu musíme dobré hospodáře, naše zemědělce podporovat i ve vztahu k politické záležitosti kolem zastropování, protože to jsou živitelé. Můj otec, který byl soukromý rolník, vím, jak se nadřel. Ale ten vztah, člověk a zodpovědnost, měl v sobě. Doufám, že se nám to předává v genech, takže si myslím, že se musíme za naše hospodáře postavit.

A rád bych tady doporučil právě i to usnesení hospodářského výboru právě proto, i když to není v souladu s mým kolegou z evropského výboru Václavem Hamplem, bohužel se omlouvám, ale pouhé neutrální stanovisko nám v současné době moc nepomůže. My musíme říci jasné stanovisko a být slyšet společně s vládou jedním hlasem proti tomu, co se navrhuje z Evropské komise. My se musíme postavit proti zastropování, protože to je ve prospěch našich českých hospodářů a zemědělců.

Děkuji.