Privatizace OKD totiž začala v podstatě již 1. listopadu 1990, kdy byl z OKD vyčleněn Důl ČSM ve Stonavě, který se 24. února 1993 stal společně s dolem Kladno v Libušíně a dolem Tuchlovice součástí nově utvořené společnosti Českomoravské doly, která byla privatizována.

 K 31. 12. 1990 byl státní podnik OKD bez likvidace zrušen a jako právní nástupcem byla k 21. lednu 1991 zřízena akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD), jejímž jediným akcionářem byl stát. V následujících letech probíhala v rámci firmy restrukturalizace, kdy byly důlní i povrchové činnosti sloučeny do větších organizačních celků: vnitřních organizačních jednotek (VOJ) a dceřiných společností.

 Současně probíhal rychlý útlum těžby, především v ostravské a petřvaldské části revíru. S tím souviselo také významné snižování počtu zaměstnanců OKD. V období let 1990 - 2001 skončila těžba ve 14 dobývacích prostorech v ostravské a petřvaldské části revíru, na území o velikosti 180 km2.

 V průběhu 90. let také proběhla další fáze částečná privatizace OKD, především prostřednictvím kupónové privatizace (zde bylo cca 45% akcií) , část akcií OKD získaly také obce (5%, šlo např. o Karvinou a Havířov atd.).

 Do této chvíle měl většinu - tzv. majoritu v této společnosti stát.   V roce 1997 (druhá Klasouva vláda) bylo na návrh do té doby menšinového vlastníka (Stanislav Pros z Čeladné ) sníženo základní jmění tak, že Fond národního majetku České republiky ztratil ve společnosti majoritu.

 Stojí za povšimnutí, že v této chvíli stát nereagoval na návrh na snížení . V průběhu tohoto procesu začal zmíněný  ostravský podnikatel prostřednictvím brokerské společnosti současně skupovat zbylé akcie mimo vlastnictví FNM.

 Zanedlouho získal stejný podíl jako FNM a klíčovým se stal 5 % podíl ve vlastnictví severomoravských obcí.

 Tyto akcie severomoravských obcí po tlaku brokerských společnosti   se mu podařilo získat a v roce 1998 (Tošovského vláda) již na valné hromadě OKD vystupoval jako majoritní vlastník.

 Do celého procesu se v této chvíli vložili manažeři OKD Petr Otava a Viktor Koláček (a Jan Przybyla); jejich společnost K.O.P. (vlastnící podíly v Českomoravských dolech, Metalimexu a Sokolovské uhelné) a nově založená Karbon invest (zřejmě v tu chvíli ve vlastnictví Stanislava Prose a následně Viktora Koláčka).

 OKD si půjčila 2,5 miliardy Kč od IPB. V průběhu středy 14. října 1998 pak OKD od manažerů koupila společnosti  K.O.P. za 3,9 mld, K.O.P. posílá 2,4 mld Karbon investu, Karbon invest tuto částku posílá Stanislavu Prosovi a získává za ní majoritní podíl v OKD.

 Následně K.O.P. poslala zbylé 1,5 mld na účet neznámé kyperské společnosti Lagur (zřejmě ve vlastnictví opět Stanislava Prose), za které pro manažery kupuje společnost Karbon invest. Manažeři tak získali majoritní podíl v OKD (a tedy i majetek své K.O.P) bez vynaložení koruny navíc.

 Tento proces je možné označit za učebnicovou ukázkou tzv. ryzího kapitálového incestu. Vše za tichého dohlížení tehdejších pravicových vlád.

 Policie ČR později celou věc dlouho vyšetřovala, dostatek důkazů pro zahájení trestního stíhání manažerů však nenašla. Manažeři nakonec byli v roce 2003 (vláda Vl. Špidly) obviněni za pozdější transakce mezi Karbon investem a OKD (a Českomoravskými doly).

 Soud nakonec v červnu 2009 (vláda Jana Fišera) manažery překvapivě osvobodil. Státní zástupce chtěl ve věci podat odvolání, to mu ale bohužel jeho nadřízený zakázal.

V září 2004 (vláda St. Grosse) prodal stát  svůj již jen menšinový - minoritní 46% podíl v OKD za 4,1 miliardy korun firmě Karbon Invest, za níž stáli již tři majoritní vlastníci firmy v čele s Viktorem Koláčkem.

  Tento minoritní podíl byl prodán za cenu, která byla vyšší než stanovil posudek, který nechal udělat Fond národního majetku  a také nad cenu, kterou stanovil ve svém stanovisku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tehdy vedený Martinem Pecinou (bývalým členem ODS, pak ČSSD a pak lídrem SPOZ v MSK)

 Následně Evropská komise tento prodej minoritního podílu prověřila a konstatovala, že při tomto prodeji nebyla poskytnuta nepovolena veřejná podpora.

 Za majoritní podíl, který obsahoval mimo jiné i 44 tis. bytů dnešního RPG a který se divoce zprivatizoval za předchozích pravicových vlád, nedostal stát ani korunu.

O tomto faktu, ti co tak se tak rádi vyjadřují dnes k privatizaci OKD, účelově nemluví.

V rámci prodeje minoritního podílu  byla sepsána privatizační smlouva včetně dodatku, který obsahuje závazek kupujicího (tj. Karbon Investu) týkající se mimo jiné i tzv. původních služebních bytů OKD - dnešních RPG bytů (šlo o zákaz nakládat tzv. tržně s danými byty, zákaz prodeje jiným právnickým osobám mimo nájemníky atd.)

Krátce nato se vlastníkem Karbon Investu - a přeneseně tedy i OKD - stala firma Charles Capital, patřící kyperské společnosti RPG INDUSTRIES, za kterou dnes stojí český finančník Zdeněk Bakala.

Po této majetkoprávní změně byly do OKD začleněny Českomoravské doly (v té době už s jediným činným dolem - ČSM) a od počátku roku 2006 probíhala restrukturalizace společnosti.

K 31. květnu 2006  firma OKD, a. s. formálně zanikla a její jmění přešlo na několik nástupnických společností (OKD, Mining, a. s., RPG Trading, s. r. o., RPG Transport, s. r. o., RPG Gas, s. r. o., RPG RE Residential, s. r. o., RPG RE Commercial, s. r. o., RPG RE Land, s. r. o.). K témuž datu ovšem z firmy OKD, Mining, a. s. vznikla opět firma z názvemOKD, a. s

Z uvedený faktů jasně plyne, že tvrzení, že "stát v době ministra Sobotky prodělal desítky miliard atd." jsou jasně  lživé a účelové. B. Sobotka naopak prosadil prodej minoritního podílu za cenu, která byla vyšší než posudek FNM a stanovisko UHOS a do privatizační smlouvy  již zmiňovaný dotatek. Divím se tedy Babišový novinám Mf Dnes, že se k takovým lžím propůjčují.

 Zlomovým okamžikem ztráty rozhodujícího většinové státního podílu ve společnosti OKD a. s.  byl r. 1997-1998 kde, jak již jsem uvedl, došlo ke snížení základního jmění společnosti a současný prodej akcií vlastně v té době severomoravskými obcemi.