Jak poslanec upozornil již ve Sněmovně, podle zákona o jednacím řádu poslanecké sněmovny svolává jednání sněmovny alespoň 5 dnů předem předseda. To se v některých případech nestalo. Navíc v případě žádosti vlády o vyslovení důvěry mají být neprodleně vyrozuměny poslanecké kluby a výbory. Ani toto neproběhlo.

Jak uvedl dále poslanec Skokan, v průběhu schůze nefungovalo hlasovací zařízení a skrutátoři opakovaně nebyli schopni dospět k výsledku hlasování, který by odpovídal hlasování přítomných poslanců v sále. Dále se v průběhu jednání a zřejmě i hlasování v jednacím sále nacházely osoby, které ke vstupu do jednacího sálu nejsou oprávněny. Například se v jednacím sále nacházel 1. místopředseda ODS MUDr. Martin Kuba. Ten přitom není poslancem a tedy neměl v jednacím sále co dělat. V okamžiku, kdy se snažil na tyto rozpory upozornit námitkou proti výsledku hlasování, předsedající Lubomír Zaorálek o námitce stěžovatele hlasovat nenechal ač tak učinit měl. Je otázkou, zda se na hlasování podíleli skutečně jen poslanci, nebo i jiné osoby, nacházející se v jednacím sále.

Proto se poslanec Petr Skokan obrátil na Ústavní soud s tím, aby vydal předběžné opatření, kdy se prezidentu republiky do doby rozhodnutí o této ústavní stížnosti ukládá, aby nejmenoval předsedu vlády a další členy vlády. Dále aby do téže doby nereagoval ani na jiné podněty vzešlé z poslanecké sněmovny, které jsou ostatně v přímé návaznosti na její zmatečné rozhodování během zmíněné schůze.  Nálezem Ústavního soudu by pak mělo být, že hlasování o důvěře vládě neproběhlo v souladu s Ústavou, Listinou základních práv a svobod a se Zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a Poslanecké sněmovně uložil prostřednictvím předsedkyně svolat řádně schůzi Poslanecké sněmovny k žádosti vlády o vyslovení důvěry vládě, tuto žádost projednat a o této žádosti hlasovat.