Brzy po 2. světové válce bylo jasné, že v Evropě se rozhořívá další střet, tentokrát mezi Sovětským svazem a ostatními státy bývalé protihitlerovské koalice.
Berlínská blokáda, kterou započal SSSR v roce 1948 a trvala víc jak rok, utvrdila západní demokracie v tom, že Evropě může vypuknout v brzké době další velký konflikt.
Jako odpověď na tuto hrozbu proto vzniklo 4. dubna 1949 NATO, kdy 10 evropských zemí, USA a Kanada stvrdily svými podpisy zakládající dokument, Washingtonskou smlouvu.
Nejčastěji je v souvislosti s ní citován článek 5 hovořící o tom, že ozbrojený útok na členský stát bude považován za útok na všechny členy.
Smlouva je dodnes hlavním dokumentem aliance a každá země, která do NATO vstupuje, ji schvaluje a podepisuje.
Právě v dnešních dnech je víc než zřetelné, že členství v NATO a pevná transatlantická vazba je klíčovou zárukou naší bezpečnosti. O to víc je symbolické, že naši vojáci dnes odjíždí velet na Slovensko misi NATO, která má zajistit obranu východního křídla aliance.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV