Děkuju pěkně. Omlouvám se, že jsem vás vytrhl z určitě zajímavějšího poslechu. Chtěl bych reagovat na pana kolegu.

Opět rozumím legitimnímu právu tady kritizovat postup vlády, diskutovat o jednotlivých opatřeních, říkat, co je na nich špatného, co je na nich dobrého. Přesto prosím, abychom v té rétorice používali adekvátní slova. Vy jste tam použil termín, že nynější vláda chce, aby vyhladověla spoluobčany České republiky, následně aby vyhladověla firmy. Myslím, že i před rokem, kdy jsme byli v opačné pozici a vládlo hnutí ANO a my jsme byli ti z opozice, kteří kritizovali, tak jsme byli tvrdá opozice, kritizovali jsme tvrdě, ale nepoužívali jsme termín, jako že chce hnutí ANO vyhladovět občany České republiky, protože jsme si to jednak nemysleli, pouze jsme měli pocit, že to, jak hnutí ANO dělá hospodářskou politiku, tak to není ideální a že nám to způsobí problémy. Tak, pane kolego, věřím, že prostě tušíte, že nikdo, a věřím, myslím si, že můžu dát ruku do ohně za jakéhokoliv ministra této vlády, nikdo z těch ministrů nechce vyhladovět občany České republiky ani české firmy. To, že nás čekají složité měsíce, to, že klesne kupní síla obyvatel, to, že se zhorší životní podmínky, to asi ano.

Na straně druhé, stále patříme ve světě mezi nejvyspělejší země, předhonili jsme celou řadu původních evropských zemí, co se týče hrubého domácího produktu na hlavu. A jakkoliv to pro některé rodiny, pro některé jednotlivce může být složité období, tak mluvit o hladovění se mi v případě České republiky s velmi nízkou nezaměstnaností a přece jenom s jistou životní úrovní zdá opravdu nadmíru přehnané.

Rozumím té kritice. Nicméně, když poslouchám návrhy vás a vašich kolegů, tak bych je shrnul do takových dvou bodů. Jedno je zastropování cen a druhé jsou další masivní výdaje ze státního rozpočtu, ať už prostřednictvím navýšení dávek nebo jakýchkoliv jiných opatření. To zastropování cen, to už jsme v historii několikrát měli možnost sledovat. V sedmdesátých letech při ropné krizi ve Spojených státech ho aplikovali. Znamenalo to jediné - výrazný nedostatek té komodity, na kterou cenový strop byl uvalen, rej spekulantů a ještě vyšší růst cen ve chvíli, kdy se ten cenový strop uvolnil. Takže to není úplně ideální cesta. No a ty další masivní výdaje ze státního rozpočtu, jednak na ně v tom státním rozpočtu nejsou i kvůli vaší předcházející vládě peníze, a navíc by ty masivní rozpočtové výdaje dál roztáčely tu inflační spirálu a dál by ožebračovaly lidi. Takže ani to není, pane kolego, řešení. Při té kritice zkuste dávat na stůl relevantní, jiné alternativní nápady, ale ať mají nějaký smysl.

Rád bych se nicméně vyjádřil i tady ke koaličním poslancům, kteří říkají, že za vysoké ceny energií může pouze nebo jenom nebo hlavně Putin. Já samozřejmě považuju tu válku na Ukrajině za šílenou a považuju to, co dělá Vladimír Putin, za šílené, způsobuje to hospodářské potíže Evropě a celému světu, určitě to vede k tomu, že ta krize na trhu s energiemi je hlubší, než by musela být. Nicméně jsem přesvědčen, že to není jediný faktor toho, co se dnes na energetickém trhu děje. Prostě nemůžeme zapomenout na to, že Evropská unie si podle mě pomýlenou zelenou a energetickou politikou začala zakazovat jakékoli investice do jakýchkoli zdrojů, které měly adjektivum fosilní, že si naši partneři začali zavírat podle mého názoru čisté stabilní jaderné zdroje a namísto toho se otevíral prostor jenom pro obnovitelné zdroje, které nicméně potřebují být jištěny zejména plynem. Takže my jsme si zavírali a zakazovali investovat do levnějších stabilních fosilních zdrojů, o to více jsme dávali prostor obnovitelným zdrojům, kde ale byl potřeba zase ten ruský plyn, takže jsme zvyšovali závislost na tom plynu, které dnes čelíme. Takže já jsem přesvědčen, že ty dnešní ceny a ta dnešní energetická krize je kombinací minimálně dvou faktorů, a to pomýlené zelené politiky Evropské unie v posledních letech a toho, co rozpoutal Vladimír Putin na Ukrajině.

Děkuji za pozornost.