Občas se sice americký prezident chová trochu jako burák, třeba při příjezdu do Bílého domu se mi nelíbilo jeho chování k manželce. A na rozdíl od rychlokvašených obdivovatelů Ameriky a davu místních čekatelů na spásu přicházející k nám díky národnosti jeho první manželky jsem realista. Vzorem být může, ponaučení z jeho politiky si vzít také můžeme, ale jinak si svoje věci musíme řídit sami.
Vůči takovým, jako jsou třeba Mexičané, kterým platil ten úvodní výrok, musí být postoj naprosto nekompromisní. Přivandrovalci všeho druhu si totiž neváží žádné vstřícnosti, jakoukoliv opatrnost nebo slušnost považují jen a jen za slabost, která je opravňuje k dalšímu a dalšímu stupňování požadavků a k likvidaci toho „slabocha“.
Výrok, který nemá za dlouho dobu konkurenci je zcela na místě. A pro kritiky, kteří sice nebudou naslouchat, přeci jenom jedna důležitá informace. Deportace ilegálních přistěhovalců není v historii Spojených států nic nového. Na počátku padesátých let minulého století zvláště za prezidenta Trumana se podařilo deportovat přes milion ilegálů. Stejným způsobem by měly hovořit a jednat i státy Evropské unie. Pokud se tak nestane, stejným způsobem by měla reagovat nová politická reprezentace České republiky vzešlá z podzimní parlamentních voleb.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV