Nemá smysl si lhát do kapsy, že Karvinsko, a s ním celá a vzrůstající řada dalších míst, nemá problémy. Na vlastní oči jsem se o existenci těchto nedostatků přesvědčil, zejména v oblasti práce se sociálně slabšími skupinami spoluobčanů. Stát tady hází peníze do propasti. Vyplácí příspěvky na bydlení a podpory, ale reálné bydlení a pracovní příležitosti pořád chybí. A za chvíli nám to přeroste přes hlavu.

Spousta z těch, kteří potřebují pomoc, ji nedostane. A někteří z těch, kteří ji dostávají celé roky, si jí buď neváží (a nic je k tomu nevede), nebo ji skoro celou odevzdají do rukou novodobých otrokářů a obchodníků s chudobou přes nemravně přemrštěné nájmy na ubytovnách. Ty vysávají peníze z kapes nás všech. Takže to všechno teče úplně jinam, než potřebujeme. A sociálně slabí padají do dluhů, závislostí a na černý trh místo do práce.

To ovlivňuje nás všechny prostřednictvím neefektivního nakládání s našimi penězi a ohrožení bezpečnosti i veřejného pořádku. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka se na to dívá a není schopen přijít s žádným plánem a žádnou akcí.

Politici se často zaklínají frází, že klíčem ke všemu je vzdělání. Je to pravda, jenomže oni vždycky skončí tou větou - a dál nic... Pokud to myslíme vážně, musíme to vzdělání přece zajistit. Klíčem k lepší budoucnosti je zázemí, vzdělání a příležitost. Nenechme tohle upřít dětem ze sociálně vyloučeného prostředí! Srovnejme startovní čáru, a to ne na té nejnižší možné úrovni, ale co nejvýš to jde. To, že se někdo narodí do špatných podmínek, mu nemá určit dráhu na celý život tím, že spadne do spirály chudoby, kriminality, drog, hazardu a otroctví.

Jo, je to problém nás všech, protože když se velké části společnosti nebude dařit, těžko se bude dařit těm “úspěšnějším”.