O tom, že je na sídlištích málo místa a neustále roste počet používaných aut, není pochyb. Na vlastní oči to vidí obyvatelé sídlišť a statistiky to jen podtrhují. Někteří lidé parkují soukromé auto na parkovišti před domem, zároveň ale užívají služební auto, které tam chtějí také večer odstavit. Další auta v rodině mívají partneři a dospělé děti. Běžně se tak k jednomu bytu vážou i tři auta. Problémem jsou rovněž služební dodávky či mikrobusy, které by měly podle daňových zákonů parkovat v sídle firmy.

Vymyslet řešení, které by vyhovovalo všem, se téměř rovná zázraku. Každý ho totiž vidí v tom, že právě on bude s libovolným počtem aut v rodině parkovat přímo před panelákem a samozřejmě zadarmo… Je jasné, že tohle fungovat nemůže.

Plány, které lidé odmítli

Problém s parkováním na sídlištích jsem se pokusil vyřešit hned po volbách. Navrhl jsem „modré zóny s nízkou cenou na první auto“. Druhá a služební auta by byla pod ekonomickým tlakem donucena parkovat jinde, samozřejmě v rámci dochozích vzdáleností. Strhla se ale vlna protestů, některá SVJ dokonce pro odmítnutí tohoto plánu neváhala uspořádat schůze. Předsedové těchto SVJ pak Usnesením deklarovali, jak moc je toto řešení nechtěné. Návrh jsem tedy zrušil, nebudeme přeci z radnice lidem vnucovat něco, co odmítají.

Později jsme se pokusili alespoň zrušit vyhrazená stání s tím, že jejich kapacita bude k dispozici všem. Opět se zvedla hlasitá vlna odporu a dorazily desítky žádostí o obnovení těchto míst. Nikdo nepřišel, že by se mu toto řešení zdálo dobré. K vyhrazeným stáním jsme se tedy vrátili, ale s úpravou ceny. S cílem, aby tato exkluzivní služba byla opravdu dobře zaplacená a lidé sami hledali jiná řešení v podobě garáží či vzniku parkovacích domů. Samozřejmě, už mnohokrát jsem si vyslechl, jak drahé to je. Levicová opozice bije na poplach, že je to jen pro bohaté. Uznávám, že ani tohle není systémové řešení problému s parkováním na sídlištích. Naštěstí ho nemáme jen my v Liberci. Potýkají se s ním všechna města v Česku a okolí.

Inspirace ze zahraničí

Nedalo mi to a řešení jsem hledal dál. Tentokrát jsem se inspiroval v zahraničí. Například v těchto městech Košice, Bánská Bystrica, ale i dál - Florencie, Limburg a atd. na to jdou pomocí průmyslové inteligence. Na vjezdech/výjezdech do sídlišť jsou instalovány chytré kamery, které rozpoznají registrační značku vozidla. Praxe, která je dnes běžná v nákupních domech. Lidé s trvalým bydlištěm na sídlišti zaregistrují své vozy do systému a určí, který vůz je ten první na byt. Systém registruje všechna auta, která vjíždí a vyjíždí, a tak dobře ví, kdo v sídlišti je: zdali to je „místní bydlící“ s prvním, druhým nebo třetím autem, „místní bydlící“ se služebním autem, a nebo „návštěva“. Podle toho, o jaké auto se jedná, systém parkování zpoplatní.

Podle kolegů ze Slovenska se systém osvědčil. Počet aut klesl o 30 % a významně poklesla rovněž kriminalita. Koneckonců data se sdílejí s Policií a na kradený vůz či registrační značku se rychle přijde. Žádný zloděj svým vlastním autem nepojede vykrást byt - a v rukou toho tolik neodnese.

Na míru Liberci

Navrhuji touto cestou jít i v Liberci. Ano vím, je to sakra „velký bratr“, systém bude vědět, kdo, kdy, kde a jak dlouho byl. S tím ale umíme pracovat a ochranu dat dokážeme zajistit.

V Liberci bych zpoplatňoval parkování až po 18. hodině, takže bych neotravoval řemeslníky a návštěvy příbuzných. Po 18. hodině by první auto na byt neplatilo prakticky nic (navrhuji 42 Kč měsíčně, což jsou nutné náklady spojené s údržbou parkovacího místa), druhé auto už by bylo dražší a třetí a služební nejdražší. Zároveň bychom navrhli přiměřenou taxu pro návštěvy, které chtějí zůstat přes noc. Samozřejmě bych vše projednal s vlastníky hypermarketů v dané lokalitě. Věřím, že i oni toto řešení přivítají.

Celý systém by měl být samofinancovatelný. Výběry z parkovného nejdříve zaplatí vznik systému, kamery i software. V další fázi by vybrané peníze hradily jen provozní náklady a výnos by byl investován do veřejného prostoru sídlišť, na lavičky, houpačky, trávníky či chodníky. Další výhodou tohoto systému je, že může být nastaven pro každou lokalitu zvlášť (například Dobiášova, Broumovská, Hokejka…) tak, aby byl spravedlivý. Je to rovněž vynikající příležitost ke snížení kriminality, propojení se státním registrem, zvýšení efektivity městské policie a v neposlední řadě také zvýšení počtu lidí s trvalým bydlištěm na sídlišti. Jedinou nevýhodu spatřuji v pracnosti při zavádění systému, ale práce se nebojím.

Strach mám spíš z toho, že i toto řešení lidé odmítnout. Pak se bude na sídlištích dál odehrávat každodenní boj o místa.

Rád bych proto dostal co nejširší zpětnou vazbu: Jak se vám líbí tento plán? Čím byste jej vylepšili, co vynechali…? Nezůstávejte u pouhé negace, tou se nic nezmění. Je možné, že stávající divoký stav někomu vyhovuje. Je tu ale velká část obyvatel, kteří nějakou formu rozumné regulace chtějí a uvědomují si, že bez ní se dál neposuneme. Pro ně navrhuji plán, který jsem zde představil.

Prosím, pište na můj sekretariát lenertova.eva@magistrat.liberec.cz a do předmětu zprávy rovnou dejte SOUHLASÍM nebo NESOUHLASÍM a samozřejmě do těla mailu své připomínky, komentáře. Prázdniny jsou vždy takové volnější a s nějakou zpětnou vazbou se lépe pracuje.

Jiří Šolc
náměstek primátora pro technickou správu města a informační technologie