Na jedné straně tu máme Zákon o rozpočtové odpovědnosti, který schválila Poslanecká sněmovna a je v rozporu s Evropskou chartou místních samospráv a vedle toho se máme řídit právem obcí volně nakládat se svým majetkem. A teď babo, raď, jak k takové protichůdné situaci přistoupit?

Ústavní práva obcí jsou totiž najednou „pryč“ a stát začíná trestat obce, a především ty malé, za špatné hospodaření státu. Když to uvedu na příkladu, tak při zadluženosti vyšší než 60 % průměru svých příjmů za poslední čtyři roky, obce přijdou o 5 % z rozdílu sdílených daní. Na rozhodnutí o pozastavení daní má dotyčný orgán 10 dní a na vrácení daní 14 dní až měsíc, což obcím značně znesnadňuje práci.

Takovou změnou zákona stát zřídí nové instituce - Výbor pro rozpočtové prognózy, který bude financován z rozpočtu MF ČR, a Národní rozpočtovou radu a Úřad národní rozpočtové rady, který bude mít samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu, bude se jednat o účetní jednotku a její uzávěrka bude ověřená auditorem. Stát tedy uměle vytvoří další pracovní místa a peníze, které by mohly jít do podstatně důležitějších oblastí tak bude vynakládat na chod dosud zbytečných institucí.

Nedivím se, že tento zákon při projednávání v horní i dolní komoře parlamentu budil silné emoce. Bránil by se logicky každý starosta obce či města. Ustanovení, které omezuje zadlužení obcí nejvýše na 60 procent průměrných příjmů za poslední čtyři roky prakticky neumožňuje další rozvoj zejména malých obcí jako jsou například naše Branišovice. Nedivme se, že se venkov vylidňuje a lidé odcházejí do měst a obcí, my jim zkrátka nebudeme mít co nabídkou, když s tímto ustanovením v budoucnu nebudeme moci nic opravit, nebo půjčit si na investice. Tímto zákonodárci přispěli k tomu, že malé obce přestanou mít svůj význam a starostové a zastupitelé si tak budou moci pouze hrát na to, že tu jsou pro občany, protože se obce přestanou rozvíjet. Stanou se z nás spíše úřednici nikoliv vizionáři a tvůrci infrastruktury a služby pro občany.

Branišovice mají příjmy z daní přes cca 8 milionů a když budeme například chtít v dalších letech postavit dům pro soběstačné seniory, který je v obci potřeba, nepůjde to. Řada seniorů tak zůstane na sklonek života sama, protože přirozeně, při aktuální výši důchodů, by si nemohli dovolit utáhnout ze svých příjmu a vlastních zdrojů provoz svých nemovitostí a přitom by rádi v obci zůstali. Právě investice do tohoto domu pro soběstačné seniory je přes cca 15  milionů, a to není jediná roční investice v naší obci. Další rok opravíme místní komunikace a třeba i novou zástavbu včetně zasíťovaných pozemků. Ocitáme se náhle na hranici 60 procent průměrných příjmů a stát nám k tomu sníží o 5 % příjmy se sdílených daní. Nebudeme mít na další rozvoj obce budeme nuceni splácet úvěr, atraktivita Branišovic klesá. Já, jako místostarosta, samozřejmě sem proti tomu, aby se obce zadlužovaly. Znám celou řadu starostů obcí jsou, kteří svou obec vedou po finanční stránce výborně a řádně hospodaří s přebytkem. Nastane ale doba, kdy se i jejich obce budou muset zadlužit například kvůli stavbě kanalizace a budou nutné i další investice.  Například Branišovice se v minulosti podílely na výstavbě kanalizace a výstavbě ČOV ve svazku obcí B.O.B, výdaje na tuto akci nebyli pro Branišovice zrovna zanedbatelné cca 14 milionů.

Jsem rád, že Branišovice leží v okrese Brno-venkov, který  je jediný rostoucí okres, co se týče počtu obyvatel na jižní Moravě. Lidé mají o naše obce stále ještě zájem. Jsme součástí IDS JMK, máme odklanalizováno a Brno máme vzdálené pár kilometrů.

Soucítím ovšem s obcemi, zejména na Znojemsku, které trpí nejen vysokou nezaměstnaností, špatnou dopravní dostupností do krajského města, ale i ztrátou identity místních obcí, které postupně přicházejí o své lékaře, školky, školy a nyní díky EET i o místní hospody a kulturní střediska.

„Poděkujme“ tedy vládě za zájem o moravský venkov a nebo se snažme udělat něco pro to, aby se od podzimu začala Praha o regiony více zajímat a obce podporovat.