Společné prohlášení předsedů vlád:

V návaznosti na třetí společné zasedání v roce 2015 se vlády České republiky a Slovenské republiky setkaly na svém čtvrtém zasedání dne 26. září 2016 v Bratislavě, Slovenské republice.

Předsedové vlád České republiky a Slovenské republiky Bohuslav Sobotka a Robert Fico vyzdvihli nadstandardnost vzájemných vztahů, které mají zvláštní přidanou hodnotu vzhledem k jazykově-kulturní a historické blízkosti národů Čechů a Slováků. V rámci jednání věnovali pozornost identifikaci nových oblastí a priorit spolupráce, mimo jiné v oblastech obrany a bezpečnosti, vnitra, energetiky, klimatické politiky, dopravy a kultury.

Jednání se zúčastnili následující vládní představitelé:

Na straně České republiky:

• předseda vlády - Bohuslav Sobotka
• první místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí -Andrej Babiš
• ministr zahraničních věcí - Lubomír Zaorálek
• ministr obrany - Martin Stropnický
• ministr vnitra - Milan Chovanec
• ministr průmyslu a obchodu - Jan Mládek
• ministr spravedlnosti - Robert Pelikán
• ministryně práce a sociálních věcí - Michaela Marksová
• ministr dopravy – Dan Ťok
• ministr zemědělství - Marian Jurečka
• ministr zdravotnictví – Svatopluk Němeček
• ministryně pro místní rozvoj – Karla Šlechtová
• ministr životního prostředí - Richard Brabec
• ministr kultury - Daniel Herman
• ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu - Jiří Dienstbier
• náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace – Lucie Orgoníková
• náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy –Stanislav Štech

Na straně Slovenské republiky:

• předseda vlády - Robert Fico
• místopředseda vlády pro investice a informatizaci – Peter Pellegrini
• místopředseda vlády a ministr vnitra - Robert Kaliňák
• místopředsedkyně vlády a ministryně spravedlnosti – Lucia Žitňanská
• ministr financí - Peter Kažimír
• ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí - Miroslav Lajčák
• ministr hospodářství – Peter Žiga
• ministryně zemědělství a rozvoje venkova – Gabriela Matečná
• ministr obrany – Peter Gajdoš
• ministr práce, sociálních věcí a rodiny -  Ján Richter
• ministr životního prostředí – László Sólymos
• ministr školství, vědy, výzkumu a sportu – Peter Plavčan
• ministr kultury - Marek Maďarič
• ministr zdravotnictví – Tomáš Drucker
• státní tajemník ministerstva dopravy, výstavby a regionálního rozvoje – Viktor Stromček 

Ve strategických zájmových oblastech česko-slovenské spolupráce bylo dohodnuto:

Evropská problematika

Vlády České republiky a Slovenské republiky budou nadále společně koordinovat svoje postoje v oblasti evropských záležitostí. Předurčuje je k tomu i společná historie, stejné hodnoty, podobné zájmy, jazyková a kulturní blízkost a úzká politická a hospodářská spolupráce. Kromě toho dala Evropská unie oběma zemím mnoho pozitivního. Dvanáct let členství učinilo tyto země silnějšími ekonomicky, společensky a geopoliticky.

Dnes se Evropská unie nachází ve zlomovém bodě: přetrvávající následky ekonomické
a finanční krize, migrační krize, výsledek britského referenda, teroristické útoky v evropských městech, nestabilní situace jak ve východním, tak v jižním sousedství EU. Rostoucí nedůvěra v EU, fragmentace a nárůst skepticismu ve vztahu k současnému modelu integrace jsou jen odrazem současných krizí. V tomto mimořádně náročném období je úzká spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskou republikou potřebnější než kdykoli předtím. Obě vlády projevily v reakci na výsledky britského referenda zájem o otevřenou diskusi o tom, jak by Unie měla fungovat lépe a být občanům blíže. V  důsledku britského referenda se Evropská unie musí poprvé ve své historii prakticky a politicky vypořádat s odchodem členské země. Spojené království je významným členem Evropské unie a důležitou součástí jejího vnitřního trhu, aktivně přispívá do mechanismů a kapacit evropské bezpečnosti a stejně tak je druhým domovem pro miliony občanů Unie. Je proto v zájmu obou zemí, aby byly se Spojeným královstvím jakožto se třetí zemí po jejím odchodu z Evropské unie zachovány co nejlepší
a oboustranně výhodné vztahy.

Tento moment ale zároveň vyžaduje bezodkladnou vnitřní reflexi EU. Ta by měla vést k posílení důvěry občanů ve společný evropský projekt, k rozvoji jeho hmatatelných přínosů
a obhájení výsledků integračního procesu na evropském kontinentě. V této souvislosti jsou obě vlády přesvědčeny, že je nevyhnutelné zachovat jednotu a soudržnost evropské sedmadvacítky. Předsedové vlád České republiky a Slovenské republiky jsou toho názoru, že vnitřní reflexe EU by neměla v současnosti vést k velkým institucionálním změnám nebo zrychlené integraci, ale ke zefektivnění klíčových prvků současné Unie a lepšímu zohlednění konkrétních očekávání občanů EU. Obě vlády se též shodují v tom, že zdrojem legitimity Evropské unie jsou členské státy a právě ony musí být motorem reformní agendy EU, a to ve spolupráci s institucemi EU.

Předsedové obou vlád sdílejí názor, že Evropská unie by měla být postavena na moderních, efektivních a srozumitelných způsobech komunikace přizpůsobených různým cílovým skupinám. V současném, pro EU rozhodujícím, období Česká republika a Slovenská republika vyjadřují naléhavou potřebu posílit hlas občanů v rozhodovacím procesu EU
a v diskusi o budoucím směřování EU zejména posílením role národních parlamentů.

Předsedové obou vlád v tomto ohledu přivítali výsledky neformálního summitu ve formátu
27 členských zemí EU, který proběhl dne 16. září 2016 v Bratislavě. Za klíčové považují včasnou a řádnou implementaci dohodnutých opatření s cílem posílit podporu občanů pro unijní projekt, zejména v oblastech vnitřní a vnější bezpečnosti a v oblasti prosperity
a hospodářské a sociální konvergence.

Česká republika vyjadřuje plnou podporu předsednictví SR v Radě EU a jeho prioritám. Vlády ČR a SR potvrdily svůj zájem na dalším prohlubování česko-slovenské spolupráce při obnově důvěry v hospodářskou sílu EU, budování jednotného digitálního trhu EU, stejně jako vnitřního trhu se zbožím a službami, projektu Energetické unie, efektivním řízení migrační
a azylové politiky a posílení postavení EU v globálním světě. Obě vlády společně prohlašují, že pokrok v těchto oblastech je předpokladem pro obnovu důvěry občanů EU v evropský projekt.

Migrace a spolupráce v oblasti vnitra

Vlády ČR a SR jsou si plně vědomy důležitosti řešení otázek souvisejících s migrací. Obě vlády souhlasí s nutností posílení ochrany vnějších hranic EU, potřebou snížení nelegálních migračních toků, zejména předcházením jejich prvotním příčinám. V této souvislosti je nezbytné urychlené spuštění Evropské pohraniční a pobřežní stráže a postupná implementace sdělení Komise o zřízení nového rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu pro migraci. Obě dvě vlády kladou důraz na úspěšné provádění readmisí a návratů, kde je potřeba vyslat jasný signál těm, kteří nesplňují kritéria pro udělení mezinárodní ochrany, jejich navrácením do země původu. Obě vlády podporují rozvoj spolupráce bezpečnostních složek podílejících se na boji proti nelegální migraci, převaděčství
a obchodování s lidmi.

Vlády ČR a SR jsou si vědomy nutnosti reformy Společného evropského azylového systému (SEAS) a migračního tlaku, pod kterým se jednotlivé členské státy ocitly. Reforma SEAS vyžaduje širokou diskusi mezi jednotlivými členskými státy. ČR a SR v této souvislosti podporují taková solidární opatření, která jsou založena na čistě dobrovolném základě a kde každý členský stát pomáhá svým partnerům a přispívá k řešení na základě svých kapacit (materiálních, personálních, finančních).

Obě strany ocenily dosavadní spolupráci v oblasti azylu (a migrace) realizovanou v souladu s uzavřenými dohodami. Shodly se, že v případě velkého přílivu imigrantů/ žadatelů o azyl zváží možnosti poskytnutí pomoci v oblasti příjmu a dohodnou se také na eventuální vzájemné spolupráci při samotném azylovém řízení (obdoba tzv. joint processing). Vlády také souhlasily, že rozšíří vzájemnou spolupráci i na výměnu informací a zkušeností souvisejících s přesidlováním a relokacemi, včetně působení v tzv. hotspotech, které jsou novými aspekty v oblasti mezinárodní ochrany. Vláda ČR a vláda SR povedou aktivní a důsledný boj proti sítím převaděčů migrantů, jakož i jinému organizovanému zločinu a proti ohrožení terorismem s cílem udržet a zvýšit úroveň bezpečnosti.

Evropská unie v globálním světě

Česká republika a Slovenská republika jsou přesvědčeny, že Evropská unie může být bezpečná jen se stabilním, prosperujícím a demokratickým sousedstvím. Z toho důvodu obě vlády podporují politiku rozšiřování Evropské unie jako velmi úspěšný nástroj stabilizace
a transformace v Evropě. Vycházejíce z vlastních transformačních a reformních zkušeností se obě země společně zavazují nadále podporovat strukturální reformy na Ukrajině.

Vlády se též shodly na potřebě posilování Společné bezpečnostní a obranné politiky EU. Vlády budou spolupracovat při plnění programu slovenského předsednictví v Radě EU v oblasti Společné bezpečnostní a obranné politiky. Vlády obou zemí přivítaly přijetí nové Evropské globální strategie pro společnou zahraniční politiku, která nabídne světu globální vizi EU na další období. Obě vlády podporují její rozpracování s cílem vytvořit skutečně fungující evropskou obrannou spolupráci směřující k vytvoření společné obrany podle Lisabonské smlouvy a plně komplementární a kompatibilní s NATO. Za tímto účelem je třeba analyzovat a rozpracovat možnosti a opatření, které obsahuje primární právo EU. Zvláštní pozornost vyžadují otázky financování a obranného průmyslu. Obě vlády podporují rovněž posílení viditelnosti bezpečnostní a obranné politiky, včetně pravidelného zařazování tématu na agendu Evropské rady, rozpracování konceptu „obranného semestru“ a častějšího setkávání Rady ve formátu ministrů obrany.

Obrana a bezpečnost

V souvislosti se změněnou bezpečnostní situací v Evropě vlády ČR a SR oceňují diskusi a závěry přijaté na summitu NATO ve Varšavě a potvrzují své odhodlání k jejich plnění. Schválení balíku opatření pro posílení odstrašení a obrany na východě a jihu Aliance, jehož hlavním elementem bude vyslání 4 praporových uskupení zemí Aliance do Polska
a pobaltských států, přispěje k zajištění obrany a ujištění spojenců o platnosti závazku kolektivní obrany. Jako příspěvek k alianční přítomnosti na východě potvrdily vlády ČR a SR účast svých ozbrojených sil v rotační výcvikové aktivitě Visegrádské skupiny, v jejímž rámci budou státy V4 v roce 2017 vysílat do Pobaltí jednotku o velikosti roty za účelem výcviku
a ujištění spojenců.

Vlády ocenily pokrok ve spolupráci ozbrojených sil ČR a SR jakož i schválení společného materiálu „Koncepce spolupráce pozemních sil Armády České republiky a Ozbrojených sil Slovenské republiky“ náčelníky generálních štábů Armády ČR a Ozbrojených sil SR dne
12. května 2016 v Brezovej pod Bradlom.

S cílem dalšího posílení spolupráce v oblasti společné ochrany vzdušného prostoru vlády též jednaly o přípravě smlouvy mezi ČR a SR o spolupráci v této oblasti. Záměrem uvedené smlouvy je posílit právní rámec pro vzájemnou ochranu vzdušného prostoru před hrozbami, především nevojenského charakteru.

Vlády vysoce oceňují společné výcvikové aktivity, které jsou jedním z přímých důkazů nadstandardních bilaterálních vztahů mezi ČR a SR v prosazování společných regionálních zájmů v oblasti bezpečnostní a obranné politiky. Z tohoto důvodu vlády potvrdily přetrvávající zájem o realizaci společných cvičení i v budoucnu.

V rámci modernizačních procesů existuje prostor pro další posilování spolupráce, zejména v oblasti nákupu či modernizace bojových vozidel, jelikož ČR plánuje obnovu tohoto typu vozidla a v SR tento proces právě začal. Vlády ČR a SR jsou také otevřené spolupráci v případě využívání stejného typu nadzvukových letadel.

Přeshraniční a regionální spolupráce

Vlády ČR a SR plně podporují regionální rozvoj a rozvoj přeshraniční spolupráce, která vede
k prohlubování mezilidských kontaktů napříč hranicí v řadě oblastí jako je kultura, nezisková sféra, turismus, sport a další. Obě vlády spatřují v přeshraniční spolupráci financované
z evropských fondů důležitý nástroj pro posilování vzájemných vztahů a zvyšování hospodářské úrovně v příhraničních oblastech a zavazují se zajistit řádné fungování této spolupráce.

Z pohledu obou vlád zůstává V4 nejstabilnější a nejefektivnější společnou regionální platformou ve střední Evropě. Naším oboustranným zájmem je, aby V4 po referendu ve Spojeném království předcházela další fragmentaci EU a napomáhala lepšímu porozumění mezi členskými zeměmi EU při řešení jejich aktuálních problémů. Máme zájem na zachování V4 jako konstruktivního hráče a uznávaného partnera v rámci Evropské unie.

Slavkovskou spolupráci považují vlády obou zemí za důležitý příspěvek k posilování vzájemné sounáležitosti v regionu střední Evropy.  Hlavní důraz bude i nadále kladen na využívání pozitivních synergií v oblasti přeshraniční spolupráce a výměnu zkušeností při modernizaci infrastruktury a státní správy.

Víceletý finanční rámec a rozpočet EU

Vlády ČR a SR vnímají víceletý finanční rámec a politiku soudržnosti coby jednu z jeho nejdůležitějších výdajových oblastí jako základní investiční nástroj EU. Politika soudržnosti představuje osvědčenou střednědobou politiku, která výrazně podporuje růst, vytváření pracovních míst, sociální inkluzi a trvale udržitelný rozvoj. Ve svém důsledku výrazně přispívá k obnovení hospodářské a sociální konvergence. To jsou oblasti, které je z pohledu ČR a SR potřeba podporovat po vyhlášení výsledků referenda ve Spojeném království.

Vlády obou zemí se shodly na potřebě pokračovat v zabezpečování efektivní implementace evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 – 2020. Prioritou vlád je efektivní financování projektů s vysokou přidanou hodnotou, které přispívá k zabezpečení udržitelného růstu hospodářství.

V tomto kontextu budou vlády ČR a SR spolupracovat a koordinovat společné priority při jednáních o střednědobém přehodnocení víceletého finančního rámce 2014 – 2020 jakož i při jednáních o novém víceletém finančním rámci po roce 2020. V diskuzi o víceletém finančním rámci po roce 2020 bude společným záměrem vlád ČR a SR udržet významnou pozici politiky soudržnosti jako hlavní investiční politiky EU, která generuje jasnou evropskou přidanou hodnotu.

Energetika a ochrana klimatu

Vlády ČR a SR nadále plně podporují Evropskou komisi ve snaze dobudovat projekt Energetické unie EU s důrazem na oblasti energetické bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Vlády se v tomto kontextu dohodly na pokračující spolupráci za účelem posílení energetické bezpečnosti v regionu, stejně jako na posílení možné budoucí integrace plynárenských trhů. Základem uvedené spolupráce by bylo zejména hledání a podpora takových řešení, včetně projektů plynárenské infrastruktury, jejichž prostřednictvím bude dosaženo výše uvedených cílů a zároveň budou nákladově nejefektivnější.

Vlády také naváží na dosavadní úspěšnou spolupráci v elektroenergetice při propojování trhů
a vytváření jednotného trhu ve střední Evropě. V rámci budování Energetické unie budou spolupracovat na vytvoření nového designu trhu s elektřinou a posilování bezpečnosti dodávek elektřiny při plném využívání potenciálu regionální spolupráce v rámci zemí EU.

Prioritou obou zemí je zabezpečení energetické bezpečnosti v podobě diverzifikace zdrojů, tras a infrastrukturní propojenosti, jakož i zachování konkurenceschopnosti průmyslu EU během implementace opatření na zvýšení energetické účinnosti a snižování emisí. V zájmu zvyšování energetické účinnosti a dekarbonizace budeme proto při tvorbě opatření v jednotlivých oblastech energetické politiky, stejně jako při dobudování vnitřního trhu, prosazovat nákladově efektivní přístup stejně jako národní suverenitu při volbě vlastního energetického mixu.

Obě vlády přistupují velmi zodpovědně ke svým závazkům a též dlouhodobým cílům EU v oblasti boje proti změnám klimatu a jsou přesvědčené, že splnění vytyčených úkolů bude vyžadovat zodpovědný přístup k rozvoji všech nízko-emisních zdrojů energie včetně jaderné energetiky. Současně vlády ČR a SR vyjadřují zájem na pokračování sdílení zkušeností v procesu přípravy výstavby nových jaderných zdrojů a vyjadřují podporu dalšímu pokračování zasedání Evropského jaderného fóra střídavě v Praze a Bratislavě.

Vlády uznávají ambici EU stát se globálním lídrem boje proti změnám klimatu. V oblasti klimatické politiky obě země vnímají jako důležité, aby se co nejdříve začaly plnit závazky, které jednotlivé země předložily v rámci přípravy Pařížské dohody. Vlády proto vyvinou úsilí, aby co nejdříve ratifikovaly přijatou Pařížskou dohodu o změně klimatu, a budou spolupracovat při přípravě 22. zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, které se uskuteční 7. – 18. listopadu 2016 v Maroku.  Na globální úrovni bude potřeba poskytnout podporu nejzranitelnějším zemím.  Na úrovni EU bude naše pozornost zaměřená na implementaci klimaticko-energetického rámce do roku 2030
a na co nejrychlejší projednání a uzavření legislativních návrhů vyplývajících z tohoto rámce. Velký důraz obě země připisují legislativě k oběhovému hospodářství, která umožní efektivní řízení zdrojů, což považujeme za nevyhnutelný příspěvek k udržitelnému rozvoji a ochraně přírodního kapitálu.

Jednotný digitální trh

Vlády ČR a SR plně podporují rozvoj Jednotného digitálního trhu EU, protože jej považují za jeden z hlavních motorů budoucího růstu EU, ale také za nezbytný krok pro zvýšení konkurenceschopnosti EU, a to zejména ve vztahu k USA a Asii. Jednotný digitální trh legitimizuje on-line ekonomiku jako nový plnohodnotný hospodářský sektor a data jako inovativní zdroj růstu, který svým potenciálem překonává tradiční zdroje. Podporujeme především odstranění zatěžujících regulací a bariér v digitální ekonomice, které brání tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst a zavádění nových modelů podnikání. Funkční Jednotný digitální trh EU podporuje rozvoj inovací a start-upů, které jsou velmi důležité i pro politiku zaměstnanosti, kde patří řešení nezaměstnanosti mladých lidí mezi jednu z klíčových priorit.

Vlády ČR a SR zároveň podporují lepší komunikaci EU směrem ke svým obyvatelům tak, aby rozuměli přínosům opatření jednotného digitálního trhu a byla zajištěna jejich dostatečná ochrana a informovanost. Jde především o odstraňování příplatků za mobilní roaming, jednodušší přístup k přeshraničním on-line službám i zboží nakupovanému na internetu či
o efektivnější doručování balíků i do odlehlejších oblastí EU. Stejně významný je také průběžný dialog s podnikatelským sektorem, který se na opatření vyplývající z evropské legislativy musí dobře a včas připravit a správně uchopit příležitosti a výzvy jednotného digitálního trhu. Vlády ČR a SR podporují takové směřování regulatorních podmínek, které bude sjednocovat pravidla pro přeshraniční podnikání a snižovat neúměrnou administrativní zátěž pro firmy.

Oblast dopravy

Vlády budou nadále klást zvláštní důraz na podporu společných projektů v rámci přeshraniční spolupráce v oblasti silniční a železniční infrastruktury mezi ČR a SR, aby svým občanům zabezpečily pohodlnější cestování. V silniční infrastruktuře je prioritou spojení D49/ R6 Hulín – Púchov mezi hlavními dálničními tahy obou států, jakož i napojení D48/I/11 - R5/D3 Frýdek-Místek – Jablunkov – Žilina. Obě strany přivítaly udělení výjimky z řízení EIA, které urychlí výstavbu dálnice D49 v úseku Hulín – Fryšták. V železniční dopravě je snaha neustále zvyšovat kulturu poskytovaných služeb veřejnosti, zabezpečovat rychlejší cestování
a přispívat k většímu využívání veřejné dopravy. K tomuto cíli má napomoci i plánovaná modernizace železničního spojení v úseku Břeclav – Kúty – Bratislava – Štúrovo. Vlády mají také zájem na prohlubování spolupráce v oblasti železničního propojení v regionu Brno – Vídeň – Györ/ Bratislava – Budapešť, která je jednou z priorit slavkovského trialogu.

Zemědělství

Vlády podporují aktivity vedoucí k posílení postavení zemědělců a potravinářů se zvláštním zřetelem na spravedlivější rozdělení zisku mezi jednotlivé články potravinového řetězce
v kontextu reálných marží obchodných řetězců a používaných nekalých obchodních praktik. Vlády současně vyzvaly k aktivnímu řešení otázky dvojí kvality potravin, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni rozšířené V4.

Připomenutí česko-slovenských výročí v r. 2018

Premiéři věnovali zvláštní pozornost pokroku při přípravě projektů v roce 2018, které budou zaměřené na připomenutí 100. výročí založení Československa, společného státu Čechů
a Slováků, 50. výročí událostí roku 1968 v Československu a jejich světových a evropských souvislostí, jakož i 25. výročí samostatné české a slovenské státnosti. Shodli se, že tyto oslavy poskytnou vhodný rámec nejen pro připomenutí společné historie, ale také pro zvýraznění nadstandardních vztahů mezi oběma státy.

Vlády ocenily pokrok v přípravě projektů na nadcházející 100. výročí založení společného státu Čechů a Slováků a uvítaly, že zástupci příspěvkových organizací z České republiky (Národní muzeum - Praha, Moravské zemské muzeum - Brno, Slezské zemské muzeum - Opava, Vojenský historický ústav v Praze) a ze Slovenské republiky (Slovenské národné múzeum, Slovenská národná galéria), které jsou realizátory společného projektu, se rozhodli podepsat společné memorandum o spolupráci při přípravě a realizaci projektu pod názvem „Připomenutí výročí založení Československa v roce 2018“, jehož součástí je příprava společné česko-slovenské výstavy s názvem „Česko-slovenská/ Slovensko-česká výstava 2018“.

Předsedové vlád se dohodli, že se vlády České republiky a Slovenské republiky sejdou v roce 2017 na dalším společném zasedání v České republice. Předsedové vlád rovněž potvrdili oboustranný zájem pokračovat v setkávání ve formátu společného zasedání české a slovenské tripartity. Dohodli se, že další setkání české a slovenské tripartity se uskuteční počátkem roku 2017 v České republice.