Krmné plodiny, jako vojtěška, trávy nebo jeteloviny, mají pozitivní vliv na půdu, která tím lépe zadržuje vodu a při velkých vedrech se voda z půdy ani tolik neodpařuje, protože ji zadržuje neustále pokrytá půda a organická hmota v ní. Rovněž i citlivé komodity, jako například ovoce a zelenina, půdě prospívají. A to je ta správná zemědělská praxe, kterou naši předci ctili a stovky let provozovali. Nebyly tu proto v minulosti takové problémy se suchem a hlavně se zadržením vody v krajině, nikdy.

Tím, že jsme systémem dotací dramaticky snížili počet hospodářských zvířat a téměř zlikvidovali živočišnou výrobu, které máme na hektar 3x méně než v Německu a 6x méně než v Holandsku, se zemědělci vrhli na rostlinnou výrobu a pěstují především vysoce tržní plodiny. Jak už z názvu vyplývá, nejvíce za ně utrží peněz. Jednou z nich je vedle obilí i řepka, za kterou utrží zemědělec nejvíce. Ta je v rozumné míře prospěšná, ale ve velkém ne. Tím, že se používá i na výrobu biopaliv, se iracionálně zvyšuje plocha řepkou osetá. My v ADS jsme pro útlum biopaliv, to už je dnes přežitek a většina zemí od nich také upouští. Je to stejný nesmysl jako soláry. My budeme v Evropském parlamentu podporovat hlavně živočišnou výrobu a pěstováni citlivých komodit jako například ovoce, zeleninu a brambory. Musíme zásadně změnit systém dotací s cílem vrátit naše pole do podoby alespoň jako před 30 lety, nebo před 70 lety. Jinak naše krajina vyschne. Místo půdy s bohatou organickou hmotou z hospodářských zvířat a velmi pestrou skladbou plodin budeme mít pouště a polopouště. Musíme do půdy dostat právě organickou hmotu na zadržení vody při deštích a udržet ji v ní. Tak to funguje v naprosté většině zemí EU.

Tedy s řepkou je to jako v tom starém moudru: „Víte jaký je rozdíl mezi lékem a jedem? V množství. V malém léčí, ve velkém zabíjí.“ Vše je třeba dělat s mírou, hlavně v přírodě, která nic neodpouští, a používat zdravý selský rozum. Neřešit jen „rychlý prachy“ a okamžitý výnos, ale myslet na budoucnost našich dětí, a tedy i našich polí. Peníze na podporu biopaliv dejme na podporu živočišné výroby, citlivých komodit a hlavně do podpory výroby a zpracování českých a regionálních potravin. Soběstačnost ve výrobě potravin stále klesá, už jich dovážíme přes 50%, i v tom jsme v Evropě bohužel šampioni. Velcí zpracovatelé soběstačnost nezvládají, jak je vidět, musíme podpořit i malé a střední zpracovatele, a to rychle a dramaticky.