Dobrý den, děkuji za slovo. Nejprve chci poděkovat panu premiérovi, že k tomuto návrhu zákona svolal politické jednání ještě před tím, než ten návrh odeslala vláda do Poslanecké sněmovny, a myslím, že i ti, kteří na té schůzce byli přítomní, mi potvrdí, že ten návrh na zrychlené projednání vzešel z mých úst. Tím chci dokumentovat, že nechceme nijak bránit rychlému projednání této novely zákona, nicméně už tehdy na tom jednání jsme kladli mnohé otázky, a bohužel jsme do dnes nedostali dobré odpovědi tak, aby ty naše pochybnosti a rizika tohoto návrhu byly rozptýleny.

A pak chci říct, že ten návrh se vlastně skládá ze dvou částí. Vzpomeňme si, v politickém boji to nejdřív bylo anoncováno, že to je zákon, který zlevní mobilní data, a i podle té dnešní debaty vidíte, že ta debata se soustředí na druhou digitalizaci. Bylo by to jednodušší, kdyby to byly dva samostatné body, ale už se stalo, už se s tím nějak vypořádáme.

Takže než se dostanu k té druhé digitalizaci, tak chci říct, že podpoříme jako smysluplné návrhy, které jdou ve prospěch klientů, např. pozměňovací návrh pana poslance Luzara podpoříme, abychom otočili ten vztah a abych, když zapomenu nebo nemám čas, nevyjednal jsem si novou smlouvu, aby nebyla automaticky prolongovaná. Stejně tak podpoříme návrh, aby ve veřejnoprávní televizi, pokud to jenom půjde s technickým a právním omezením, aby byly vysílány filmy v původním znění s titulky. To jsou určitě věci, které jdou správným směrem.

Teď se vrátím k té druhé digitalizaci a ta debata je tak trošku mimoběžná. V té debatě slučujeme dvě různé věci. Uvolnění kmitočtového pásma a přechod na druhou digitalizaci. Ono to spolu částečně souvisí, ale není úplná pravda, že to první si vynucuje to druhé. Já jsem i poprvé, myslím v druhém čtení, byl u toho pan ministr, říkal ta prenotifikace. Ten proces byl zahájen v prosinci roku 2016, kolegyně a kolegové, a do teď, do dneška nebyla schopna Česká republika odpovědět na dotazy. Sama Česká republika si vyžádala, možná je to shoda okolností, že odpoví do 21. května, v okamžiku, kdy už jsme věděli, že bude po třetím čtení. A ty otázky jsou mimořádně závažné a o některých tady mluvil pan poslanec Pilný. Trošku zapomínáme, a ti, kteří tak vášnivě obhajují tuto novelu, tak vlastně zapomínají zmínit ten fakt pro spotřebitele. Nucená výměna televizorů, nucená, ne přirozená. Přirozená je to, kdo se rozhodne, je to nějaké procento lidí, kteří si obnovují každý rok televizi. A samotné Ministerstvo průmyslu a obchodu ve svém podkladovém materiálu v důvodové správě odhaduje tyto náklady na pět miliard korun. Všichni, kteří tady hřímají a říkají: My jsme pro to, aby to bylo bezplatně, tak trošku zapomínají říct, že k tomu ty naše domácnosti budou muset investovat mimo přirozenou výměnu televizoru pět miliard korun, a ptejme se, zda to opatření je sociálně citlivé nebo necitlivé, které domácnosti s tím budou mít větší finanční problém a které ne. Myslím, že ty odpovědi jsou poměrně jasné a nemusím si na otázky, které jsem pokládal já, sám odpovídat.

Nebudu číst těch 17 dodatečných dotazů, které dostala Česká republika, všechny, jenom některé a hodně se to točí kolem těch případných kompenzací. Jedna, která mě zaujala. Mohl byste, prosím, poskytnout doklady prokazující neschopnost soukromých společností financovat technologický upgrade ze svých vlastních zdrojů, které by dokazovaly selhání trhu?