Dobrý den, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové,

dovolte mi krátké vystoupení k tomuto návrhu. Myslím si, že ta myšlenka daně z digitálních služeb je správná. Nicméně v té podobě, jak je předložena, v čase, ve kterém je předložena, je poměrně riskantní. A za nás, občanské demokraty, budu chtít slyšet ujištění od paní ministryně, možná od pana premiéra, že v případě, že by čeští zákonodárci takový návrh schválili, nepřijdou protiopatření z americké strany.

Já myslím, že mnohem lepší, je to zdlouhavé, komplikované vyjednávání na úrovni OECD, že to řešení by mohli akceptovat i Spojené státy, ne náhodou se tomu zákonu říká GAFA podle čtyř největších amerických firem v této branži a myslím, že to je i z důvodové zprávy, první evropská země, která zavedla digitální daň, je Francie. Dokonce zpětně. A pokud si přečteme zprávy z tohoto týdne, právě z tohoto týdne, tak poté, co americká administrativa pohrozila odvetnými kroky, zejména v celní oblasti, tak se Francie a Spojené státy domluvily o pozastavení účinnosti tohoto zákona.

Máme skvělé české firmy i v branži IT, pro které americký trh je naprosto zásadní. A neuvážené rozhodnutí z naší strany by mohlo vést k poškození jejich oprávněných obchodních zájmů a ekonomických výsledků. Myslím, že to všechno musíme zvažovat v okamžiku, kdy budeme rozhodovat, například ve třetím čtení, o tomto návrhu zákona. My se určitě nebráníme debatě, jsme připraveni o tom racionálně debatovat dnes ve druhém čtení na rozpočtovém výboru, ale ta rizika musíme vnímat. Ano, je nespravedlivé k českým daňovým poplatníkům, že tyto firmy, když řeknu zjednodušeně GAFA, neplatí skoro žádné daně na území České republiky.

Možná někteří kolegové se ptají, Google, Amazon, Facebook a Apple. Myslím, že Američané tomu říkají, že to není žádná digitální daň nebo z digitálních služeb, ale že je to namířené, já nevím, jestli je to náhoda nebo ne, ale jsou to všechno americké firmy a jsou to ty firmy, které velmi úspěšně podnikají na českém trhu a neplatí tady skoro žádné daně. Toho jsme si naprosto vědomi, proto říkám, že ten princip je správný, ale ta jednání na úrovni OECD zatím bohužel nevedla k výsledku. A není to Česká republika, která to má v rukou, která tam přijde, něco předloží a všechny ostatní partnery... Ta jednání budou komplikovaná.

Ve Spojených státech běží letos prezidentská kampaň. Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale jedním ze silných témat minula i této prezidentské kampaně bude ochrana amerického trhu a nerad bych byl, abychom svým rozhodnutím, i když říkám, chápu ty důvody, chápu, že by to bylo (narovnání?) ve prospěch českých daňových poplatníků, abychom jiným firmám neztížili přístup na americký trh, nesnížili jejich tržby, případně, aby nedošlo ke zvýšení ceny jejich produktů. I tak, když to schválíme, nakonec to velmi pravděpodobně dopadne v cenách na české uživatele. To si také musíme říct, že to tak prostě je.

Já myslím, že lepší cesta by byla, kdybychom uvažovali o snížení daňového zatížení českých daňových subjektů. To nám připadá bezpečnější, mnohem lepší. Tady ano, můžeme vybrat jednotky miliard podle toho návrhu, ale ty dopady na tom obchodním trhu a ty ztráty českých firem na trhu v Americe mohou být mnohem vyšší než tyto nakreslené jednotky miliard v rozpočtu. I ta sazba je mimořádně vysoká. To si řekněme otevřeně. Nikdo z těch zemí, kde se to debatuje a nejsme zdaleka jediná země v Evropě, kde se to debatuje, to je třeba poctivě přiznat, nepřemýšlí, paní ministryně to řekla, já jsem chtěl demonstrovat shodu s opozicí, často se nám to nestává, ale v tomto případě ano.

Nikde jinde o tak vysoké sazbě neuvažují. Ale to číslo není důležité. Není důležité sedm, pět nebo tři. Důležitý je ten princip a ta obava z kroků, z protiopatření zejména z americké strany. A není to legrace. Není to jednoduché. Není to něco, co, pokud dneska řekne paní ministryně nebo dneska pan premiér, si nemyslím, i když to budou myslet vážně, že je to věc, na kterou se můžeme spolehnout. To se podle mě musí dojednat dopředu, než o tom bude hlasováno. Ano, nejsme rozhodující trh v Evropě, to si zase přiznejme, ani pro tyto internetové giganty, ale oni budou hájit svoje zájmy a bude jim v tom pomáhat americká administrativa. To je úplně jasné.

Ano, klidně to propusťme do druhého čtení. Já bych možná, pokud by paní ministryně souhlasila, že bychom mohli prodloužit lhůtu mezi prvním a druhým čtením. A chtěl abych, aby nás vláda informovala, jaká konkrétní jednání vedla a jak nás ubezpečí a jaké (bude?) mít záruky, že pokud by takový návrh zákona Sněmovna přijala, že nepřijdou protiopatření.

Současně, a to říkám podruhé, ale chci abychom na to nezapomněli, se české firmy, které podnikají v té samé branži, oprávněně říkají, že ony tady platí devatenáctiprocentní daň a ti vlastně neplatí nic. Ale to řešení je opravdu na úrovni OECD nebo minimálně na úrovni vztahů Evropské unie a Spojených států amerických.

Pokud budeme jediná evropská země, která ten zákon bude mít platný a účinný, tak se obávám, že ta protiopatření přijdou. A vzhledem k tomu, že ten náš trh není tak důležitý, tak mohou být velmi razantní a velmi nebezpečná pro některé z podnikatelských subjektů. A my bychom vědomě, nebo nevědomě, já bych řekl, že o tom víme, takže už to není nevědomě, neměli ztěžovat podnikání nikomu, nikomu v České republice.

Tolik z naší strany upozornění na ta rizika. Přesto ten princip podporujeme, jenom bych byl mnohem raději, kdyby to bylo domluveno na té mezinárodní bázi, protože jinak můžeme splakat nad výdělkem.