Děkuji za slovo. Až se budu mít za co omluvit, tak se milerád omluvím, paní ministryně. Trvám na tom, že jste celé pondělí lhala, že jste vynalezla úžasný sémantický rozdíl v češtině mezi slovy závěrečný a finální. Gratuluji.

Nevyužiji vaši nahrávky a nepovedu debatu o řídících orgánech. Nemyslím si, že to máme zrovna vést dneska. Nicméně vraťme se k podstatě věci, proč to vlastně řešíme a pojďme vyvracet mýty. Andrej Babiš říká, že se zachoval přesně podle toho jak říká lex Babiš, a proto vložil majetek do svěřenských fondů. Najděte mi zmínku o svěřenských fondech v lex Babiš podle Andreje Babiše. Nic takového tam není. Jediné, co tam je, že veřejný funkcionář nesmí přijímat dotace a investiční podmínky, resp. firma, pokud ten veřejný funkcionář má 25 a více procent. Slyšíme tady pohádky roky od Andreje Babiše, že jeho firma není založena na přímých dotacích. Tak kdyby se rozhodl, že Agrofert od toho dopingu odstřihne a bude podnikat pouze v privátním sektoru, tak nemusel dělat právní triky a někam to (nesrozumitelné.)

Jenom by chudáček, jenom by chudáček si nemohl chodit pro dotace. A říká, že jsou porušována jeho lidská práva. Já neznám lidské právo čerpat dotaci. Andrej Babiš ho možná zná. Neznám lidské právo čerpat investiční pobídku. Vy to možná takhle chápete. Takže to řešení podle § 4b či 4c nebo 4a není, nenařizovalo žádný postup. Andrej Babiš se mohl rozhodnout. Klidně si ten jeho milovaný Agrofert mohl nechat veřejně, nemusel to schovávat, kdyby se uměl odstřihnout od toho dopingu od těch dotací, od těch veřejných zakázek a od těch investičních pobídek.