Než se dostanu k samotné interpelaci, tak mi dovolte pár obecných poznámek. Na minulé schůzi Poslanecké sněmovny, která trvala tři týdny, to znamená nejenom ve sněmovních týdnech, ale i ve variabilních, byla účast ministrů vlády zejména na písemných, ale i ústních interpelacích skutečně tristní. Načež jsme slyšeli rozhodná slova pana premiéra, jak to zařídí, jak už to bude jinak. Jak nechal vypracovat tabulku. V tisku jsme se dozvěděli tabulku, kolik účasti má který ministr. Většinou se vymlouvali, že mají povinnosti, ale že se to určitě zlepší.

Teď se na to zaměřil i pan premiér. A jestli jste dobře poslouchali panu předsedu, tak dneska jsme měli projednávat deset písemných interpelací. A já jsem ten jediný poslanec, který tady má ministra. Jeden z deseti. To je to zlepšení. Po tom razantním zásahu pana premiéra, který slíbil nám všem, že udělá pořádek ve vládě a zvýší účast ministrů na interpelacích. Původně jsem přemýšlel, že zůstanu za dveřmi, ale abych zůstal ve stejném gardu jako ostatní kolegové, kteří se týdne a měsíce domáhají odpovědí, resp. diskusí nad odpověďmi, s kterými nebyli spokojeni.

Nevím, co máme dělat. Pan předseda Hamáček slíbil a udělal, několikrát se obrátil jako náš předseda, předseda nás všech na premiéra s žádostí, aby premiér sjednal pořádek. Dneska vidíte výsledek. Z deseti písemných interpelací je připraven pouze ministr - odpovídat na jednu z deseti. Je to skutečně nedůstojné. Nevím, kdo všechno se dneska omlouval, z jakých různých pracovních důvodů. Dobře víte, že jsme připraveni pochopit omluvu ve skutečně závažném případě. Ale pokud např. příští interpelace je také má a bude po čtvrté přerušena - já teď nevím, kolik mají ti ostatní kolegové, ale dvě přede mnou musely být také po čtvrté přerušeny, protože minimálně ve třech týdnech na minulé poslanecké schůzi se nemohly projednávat. Četl jsem někde a ptali se mě - pane předsedo, že vy údajně iniciujete nějakou změnu jednacího řádu, tak se omlouvám za nepřesnou informaci z tisku. To se občas v tisku stane, že nepřesná informace... tak možná kolegové z ANO pořád říkají, jak by vylepšili jednací řád. Zamysleme se, jestli interpelace vůbec mají smysl.

Minule jsem mírně parodoval ústní interpelace. V těch se vyžívají zejména vládní poslanci. Nebudu je jmenovat. Oni pak jsou hodnoceni jako ti pracovití poslanci, protože mají deset interpelací na rozdíl od nás, kteří máme tři. A už ten, který statistiku dělá, zapomene dodat, že interpelace, jak jsem minule říkal - pane premiére, jak to děláte, že jste tak dobrý? A pan premiér připravenou pětiminutovou odpověď. A pak přijde dodatečný dotaz. Pane premiére, vy jste ještě lepší, než jsem čekal. Odpověď mě fakt přesvědčila, jak to skutečně děláte. A pak přijde pan premiér a řekne: máte pravdu, je to tak. Tak dobří jsme. A jsem rád, že jste mi položil tu otázku, milý kolego ze sociální demokracie. A já jsem tady mohl vám všem vysvětlit, jak mi sociální demokraté to děláme dobře.

To nemá žádný smysl. A navrhuji to skutečně vážně. Tak se bavme o formátu. Možná nemají být tak často, ale měla by to být atraktivní disciplína, kde si koalice a opozice mohou vést debatu nad tématy, které trápí naše voliče. Tohle je divadlo, zejména u těch ústních, tím, že jsou připravené odpovědi. A všichni z vás jste to zažili. A já netvrdím, že to bylo jinak, abych byl spravedlivý. Je to vždycky na osobním přístupu poslance. Já jako vládní poslanec v minulém volebním období jsem ani jednou neinterpeloval ani premiéra, ani ministra, protože mi to přišlo žinantní, abych já jako vládní poslanec interpeloval své ministry právě tím dotazem, "jak to děláte, že jste tak dobrý". A je to podle mě vážná chvíle k tomu, abychom přemýšleli, jak změnit formát. Protože tohle je podle mého názoru škoda času a také v zásadě škoda jednacího dne. Když si vezmete ty čtvrtky a zjistíte, co se vlastně udělá - jo, kdyby ty interpelace probíhaly, v pořádku. Je to prostor zejména pro opozici, aby mohla kritizovat, kontrolovat vládu, klást otázky. Pak jsme nuceni navrhovat mimořádné body. To nám říkáte: ne, ne, ne, my máme vlastní body. Pak jsme nuceni svolávat mimořádné schůze. A většina z těch problémů, ať už nově navrhovaných bodů nebo mimořádných schůzí, by se mohla diskutovat v rámci interpelací. Tak tolik obecný úvod.

Já za sebe bych chtěl přivítat pana ministra zemědělství na písemných interpelacích. V minulých měsících se nám to moc nedařilo. Ale je ten jediný z těch deseti dneska, který je přítomen. Tak to bychom měli ocenit. Teď to nemyslím ironicky, protože kdyby tady nebyl, tak jsme neměli co projednávat vůbec a v 9.02 bychom se rozešli, že v 11 hodin pokračuje schůze Poslanecké sněmovny.

Já jsem se dotázal pana ministra zemědělství, jakým způsobem provádí personální politiku při obsazování dozorčích rad státních podniků v jeho resortu. A zcela úmyslně jsem položil obecné otázky, abych dostal odpovědi. Když ty odpovědi shrnu, a pokud se na ně podíváte, tak vlastně pan ministr říká, že je to v jeho kompetenci a že to rozhoduje sám. To v žádném případě nebudu kritizovat. To je samozřejmě možný přístup, ministerstvo je takový autokratický orgán, kde rozhoduje ministr, takže toto kritizovat nechci. (Hluk v jednacím sále.) Naopak chci ocenit, že pan ministr se neschovával za to, že on vlastně o tom neví a že o tom rozhodují jeho podřízení atd. O čem mluvit tedy ale chci, jak se to aplikuje v praxi. My jsme dva a půl roku přesvědčováni, že tato vláda - je nás tady málo, ale slyšet není.

My jsme dva a půl roku přesvědčováni o tom, že tato vláda to dělá jinak, ne jak ty minulé reprezentace, že už to nebude odměna nebo případná odměna pro stranické kolegy, protože taková praxe je nepřípustná. Ti před námi to dělali hrozně, a my budeme lepší a jiní. Někteří z vás se zavázali k tomu, že připraví zákon a prosadí zákon o obsazování funkcí v dozorčích a řídících orgánech podniků se státní účastí, abyste pak zcela realisticky, musím říct, konstatovali, že takový zákon v zásadě nejde napsat. A pokud by ho chtěl někdo napsat, že by se velmi těžko naplňoval. Tak jste přišli s myšlenkou, že taková ta vějička: teď už je to jinak, založili jste personální výbor, nebo jak se přesně jmenuje, omlouvám se, pokud to neříkám úplně přesně, kam chodí jednotlivé nominace z ministerstev, ten personální výbor to projedná a buď doporučí, nebo nedoporučí.

Já nebudu číst konkrétní zápisy od konkrétních lidí, protože nechci kritizovat ty jednotlivé uchazeče. Ale doporučuji vaší pozornosti, že ty zápisy jsou veřejné. Přečtěte si je a podívejte se. A prosím vás, když budete mít špatnou náladu, tak si to přečtěte, budete se smát. Tak já budu parafrázovat některé výstupy či průběh projednávání z tohoto personálního výboru. Nebudu říkat ani jméno toho člověka, ani podnik. Například: "Členové výboru projednali s uchazečem jeho dosavadní profesionální kariéru. Konstatovali, že v řídících funkcích dosáhl manažerských úspěchů. Rovněž konstatovali, že v některých úsecích jeho profesního života se těchto manažerských úspěchů dosáhnout nepodařilo." Konec citátu. (Ojedinělý potlesk z pravé části jednací síně.) "Závěr: Poté proběhlo hlasování, počtem hlasů tři byl tento kandidát doporučen do funkce." Tak takové zápisy, které říkají, no, on je v zásadě dobrý, něco se mu povedlo, ale současně sebekriticky uznal, a to bych na něm ocenil, že uznal, že se mu občas i něco nepovedlo. Tak to by byla škoda nemít takového člověka ve svých službách, ne. To by byla škoda pro stát. A mně na tom vadí to pokrytectví a ta komedie a to hraní si na to, že něco projednáváme a že už je to lepší, než to bylo. Je to stejné, v mnoha případech horší, ale tváříte se, jak jste vyřešili ten problém a jak teď se to už dělá jinak.

Kdybych měl doplnit své dotazy, tak jenom ocituji, že postavení a povinnosti členů dozorčích rady státních podniků jsou definovány zákonem o státním podniku, který mezi jiným říká, že členové dozorčí rady jsou jmenováni a voleni z řad nezávislých odborníků, ekonomů, vědeckotechnických pracovníků a pracovníků bankovního sektoru. Je to v zákoně o státním podniku. Tato definice tedy říká, že členy mají být kvalitní lidé, kteří budou schopni vykonávat efektivní kontrolu státem zřizovaných podniků. Takže ty dotazy dodatečné, které bych položil panu ministrovi jsou: Jsou na vašem Ministerstvu definovány požadavky na odbornost a kvalitu praxe, která je předpokladem výkonu funkce člena dozorčí rady u odborných nominací členů dozorčí rady? Zřídil jste na svém Ministerstvu nějakou nominační komisi? Existují zápisy z konzultací s odbornými útvary Ministerstva, které by posuzovaly dosavadní praxi vámi nominovaných lidí? A pokud ne, tak pak platí asi jednoduchá úvaha, že vy se zamyslíte, sám to zhodnotíte a rozhodnete, že to je dobrý kandidát.

A teď se omlouvám, že budu jmenovat i některé z vás, milé kolegyně, milí kolegové, protože mi nedalo, abych se nepodíval, koho všechno z těch řad nezávislých odborníků vyslal pan ministr Jurečka do dozorčích rad státních podniků s cílem zrušit politické trafiky a odstranit tuto nepěknou praxi, kterou vykonávaly zejména minulé vlády a zejména vlády, ve kterých nebyla KDU-ČSL.

Povodí Ohře: náš kolega pan poslanec Pfléger, také pan inženýr Rozšafný, člen KDU, krajský tajemník KDU­­ČSL, také pan inženýr Jakubík, člen KSČM, zastupitel Karlovarského kraje. Povodí Labe: pan senátor Šilar, včera tady byl, člen KDU, pan hejtman Franc, člen sociální demokracie. Povodí Vltavy: náš bývalý kolega, dneska hejtman Středočeského kraje, pan Petera, pan inženýr Mrkva, předseda okresního výkonného výboru ČSSD v Jindřichově Hradci, člen Krajského výkonného výboru ČSSD Jihočeského kraje, radní Jihočeského kraje. Povodí Moravy: pan inženýr Jedlička, předseda Okresního výboru KDU-ČSL v mé rodné Opavě, pan Bakala Šoltys, předseda Okresního výkonného výboru České strany sociálně demokratické, Přerov, místopředseda Krajského výkonného výboru České strany sociálně demokratické, náš pan kolega pan poslanec Okleštěk. Povodí Odry. (Poslanec Okleštěk z místa v plénu: Povodí Moravy.) Teď říkám povodí Odry, předtím jsem mluvil o povodí Moravy. Nebojte se, nepřemístil jsem vás, nechávám to, to je v pohodě.

Omlouvám se, pane předsedo, máte pravdu. Co mě zaujalo, tak je to povodí Odry, mimo jiné náš hejtman, náš hejtman myslím ve smyslu regionální příslušnosti, jinak hejtman za sociální demokracii, pan Miroslav Novák. Ale co mě zaujalo, tak je to magistra Eva Floriánová, kterou tam nominoval pan ministr Jurečka. A je to advokátka, která v soudním sporu, který není úplně triviální a není bezvýznamný, zastupuje protistranu.

Protistranu v soudním sporu v povodí Odry zastupuje nová členka dozorčí rady státního podniku povodí Odry. Tady mám konkrétní dotaz, pane ministře - jestli jste to věděl? A pokud ne a je to pro vás nová informace, tak rozumím tomu, že si to necháte prověřit. A v okamžiku, když zjistíte, zda ta informace je pravdivá -

zda nějakým způsobem zasáhnete, nebo vám připadne normální, aby advokát protistrany měl jako člen dozorčí rady státního podniku přístup ke všem interním materiálům tohoto státního podniku? Protože na to má člen dozorčí rady naprosté právo.

Abychom si rozuměli, v této chvíli, z tohoto místa nezpochybňuji schopnost těch jmenovaných - jenom vybraných, to není kompletní seznam - lidí, kteří vykonávají ty funkce. Jenom jsem chtěl připomenout tu teorii. My vybíráme nezávislé odborníky, na rozdíl od těch předchozích vlád. My tam žádná místa pro svoje stranické kolegy nebudeme tolerovat v žádném případě. My jsme úplně jiní, noví, nezávislí, lepší.

A pak jsem vás konfrontoval s některými jmény v některých dozorčích radách státních podniků v resortu ministra zemědělství. A já věřím, že se společně shodneme, že tyto dvě věty, tyto dva přístupy, se vzájemně vylučují. Já za sebe jsem příznivcem toho, co mi napsal pan ministr v té odpovědi. Že je to odpovědnost ministra, že on má právo vybrat a nominovat a že taky nese plnou odpovědnost za konkrétní činnost konkrétních lidí v jednotlivých dozorčích radách.

To je přístup, který je podle mě správný, který nekritizuji, který bych naopak podpořil. Ale nemůžeme současně říkat, že jsme ty trafiky zrušili a současně je dávat. Nemůžeme současně říkat - budeme tam dávat nezávislé odborníky - a jsou tam lidé napojení na politické strany. A čirou náhodou, a já tomu věřím, jenom na ty vládní. Omlouvám se, polovládní - je tam nominovaný jeden člen Komunistické strany, kterého jsem četl. Ale to je taková strana, která tady dává oporu vládě velmi často. Ale to je na jinou debatu a na jiné místo.

A poslední konkrétní otázka, kterou bych doplnil svoji interpelaci na pana ministra. Jestli existují stejná pravidla pro odměňování členů dozorčích rad ve vašem resortu. Pokud ano, jestli se s nima obecně můžeme seznámit. Mě nezajímá, kolik bral který člověk konkrétně, to skutečně ne. A od kdy ta pravidla platí a jestli tu odměnu dostávají od prvního dne, kdy nastoupí, nebo ne. Děkuji vám, pane ministře za vaše odpovědi na ty dodatečné otázky.