Postupnou obnovou prochází také městské brány, které jsou součástí původního hradebního opevnění. Po nedávné obnově Choceňské věže a malé věže a spojovacího můstku Pražské brány město vloni přikročilo k opravě Litomyšlské brány.

Litomyšlská brána patří k charakteristickým dominantám Vysokého Mýta. Není sice tak vysoká jako Pražská brána, zato bývá považována za krásnější. Od přelomu 13. a 14. století tvořila významnou součást městského opevnění chránícího přístup do města. Zažila několik požárů a ten poslední v roce 1829 se jí stal málem osudným. O obnovu poškozené brány se tehdy především zasloužil vysokomýtský rodák, literární historik a politik Alois Vojtěch Šembera. Během následujících úprav provedených mezi lety 1864 až 1867 Litomyšlská brána získala svoji současnou novogotickou podobu. Osobitý výraz bráně dodala sgrafitová výzdoba, která byla vytvořena podle návrhu Mikoláše Alše. 

Od poslední přestavby před více než sto padesáti lety byly na Litomyšlské bráně prováděny menší či větší opravy. Ta poslední byla zahájena v uplynulém roce, kdy město opravilo střechu na velké věži. Letos pokračuje s výměnou břidlicové krytiny na malé věži. „Na některých místech do střechy zatéká, protože se břidlice rozpadá. Když nyní krytinu vyměníme, předejdeme poškození krovu, a tím i vyšším výdajům,“ řekl starosta František Jiraský.

Po celou dobu opravy bude uzavřen průchod pod malou věží, protože vedle ní bude umístěno stavební lešení a zařízení staveniště. Chodci a cyklisté ho obcházejí průchodem pod velkou věží, případně průjezdnou částí Litomyšlské brány.

Letošní oprava Litomyšlské brány město přijde na 958 tisíc korun, z toho přibližně 40 % bude uhrazeno z příspěvku z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.

V plné kráse, už bez lešení, se věže Litomyšlské brány představí koncem července.