Uff… Tak máme první etapu rekonstrukce Nového rybníka za sebou. Popravdě řečeno byl to takový krok do neznáma. Přiznávám, že zpočátku nebylo zcela jasné, kam až budeme muset s rekonstrukcí zajít. Zprvu jsme uvažovali jen o vyspravení některých částí hráze. Teprve po jejich odkrytí a částečném odbourání jsme dospěli k názoru, že pouhá oprava by byla špatným a prozatímním řešením.

Práce byly započaty, jakmile slezl sníh. Postupně jsme odbagrovali celý východní a jižní břeh a původní hráze jsme kompletně vyvezli na skládku. Rozsah budoucích prací se v tu chvíli vyjasnil a začal závod s časem. Konečný termín byl definitivně stanoven na 10. června 2017.

K dispozici jsme měli čtyři kmenové pracovníky Sportovních zařízení města, čtyři žadatele o práci z Úřadu práce, dva ukrajinské zedníky a tři pracovníky poskytla vězeňská služba. V nouzi nejvyšší pomohly Technické služby města Příbram, které odvedly kvalitní práci, za kterou jim touto cestou děkuji. A abych nezapomněl, velký dík si za nezvyklou ochotu zaslouží také 1.SčV.

Výkopové práce a dopravy materiálů byly střídavě najímány od několika firem podle momentálních kapacit a potřeb. Tvárnice, písky, betony a další materiály byly nakupovány v drtivé většině případů přímo od výrobců bez provizí komukoli. Původní výkaz výměr zpracovaný na projekt „Revitalizace rybníka“ (odbahnění rybníka a oprava hrází) počítal s částkou 9,1 milionu korun.

Celkové letošní výdaje evidované ke konci května, kdy drtivá většina všech prací byla již hotova, činí 7,2 milionu korun. Oproti původnímu projektu, a tedy navíc, však v této částce nalezneme vyzdění severní části hráze, 250 m nové železobetonové hráze, zcela nový chodník z prefabrikátů vyrobených na míru včetně schodů širokých 10 metrů, tři nová mola, písečnou pláž pro děti oddělenou žulovými obrubníky, dětské vodní hřiště, altánek na ostrůvku, spousty laviček, slunečníky, palisádovou stěnu, osvětlení mol a všech schodišť, vrt o mocnosti 25 000 litrů denně, rozsáhlé terénní úpravy v rámci celého areálu a mnoho dalšího.

Jsem si vědom všech nedostatků a chyb, kterých jsme se dopustili. Nepodařilo se nám např. z bahna vytáhnout všechny obrubníky a velké kameny, které zůstaly u stavidel, terény senám nepodařilo srovnat tak, jak bychom si představovali, a existuje řada dalších věcí, které bychom po dnešních zkušenostech udělali kvalitněji nebo efektivněji. Ať už naši práci hodnotíte vy, Příbramané, jakkoli, rád bych zdůraznil, že naprostá většina výše uvedených pracovníků pracovala skutečně až do úmoru. Zpočátku stavby věčně v dešti, sněhu a v blátě, a potom měsíce bez jediné kapky deště, kdy čerstvě zaseté trávníky museli zachraňovat ve svém volnu hasiči.

Pracovalo se často až do večera, o sobotách a o nedělích. Leč v jedné věci jsem se poučil nejvíc. Nikdy bych nevěřil, kolik lidí je schopno se nadchnout a kolik z nich je ochotno nezištně a bez nároku na odměnu něco udělat pro veřejnou věc.

A zeptáte-li se mne „Starosto, nemohli jste to udělat lépe?“, odpovím vám „Nemohli, neboť jsme všichni pracovali, jak nejlépe jsme uměli.“

Vaším jménem, Příbramané, si dovolím v nejhlubší úctě poděkovat všem, kteří se na zdárném dokončení 1. etapy našeho společného klenotu podíleli.