Aby nám selektovala informace na ty, které smíme slyšet a které ne? Aby nám vnucovala eurohujerskou, neomarxistickou a covidovou propagandu? Aby místo hlavních zpráv vysílala podivný, nastavovaný spotřebitelský magazín? Aby nám v hlavním vysílacím čase pouštěla staříky Vinnetoua, Angeliku, Schimanského či Kojaka? Aby nás ještě dvaatřicet let po Velké sametové krmila seriály z dob reálného socialismu? Aby týden co týden drancovala archiv a vyráběla nekonečné střihové pořady s Bohdalkou, Menšíkem, silvestry a kouzelníkem, co nikdy nepřijde? Aby za naše peníze krmila darmožrouty z politických neziskovek? Aby politicky korektně prznila duše už i našim dětem? Aby byla zdrojem obživy pro pravdoláskovní hochy a děvčata, co spolu mluví?

Na tohle posíláme na Kavčí hory sedm miliard ročně? Proč si máme platit něco, co nám škodí? Takzvané koncesionářské poplatky jsou navíc neefektivní, iracionální a asociální. V toku času se pozvolna přeměnily na podivnou degresivní „daň z domácnosti“. Efektivita jejich výběru je problematická, systém je zastaralý a v poměru ke svému platu paradoxně nejvíce platí ti nejchudší.

Samotné zrušení poplatků ale nestačí. Českou televizi je potřeba zeštíhlit, její hospodaření podrobit skutečné veřejné kontrole, a především a hlavně její zpravodajství a publicistiku otevřít celému názorovému spektru.