Klaus proti Havlově svobodné občanské společnosti vždy stavěl a stále staví společnost svobodných občanů. Pozor, není to slovíčkaření, vidíme to i dnes. Tzv. občanská společnost se totiž už dávno zvrhla v diktaturu menšin a celospolečenské cizopasení darmožroutů z politických neziskovek, které si z mocenského krajíce bez jakéhokoli mandátu ukusují víc, než jim náleží či přísluší. A svoboda každého z nás, coby svébytného jedince, mezitím pláče kdesi v koutě.
Proč? Protože novodobé úderky tzv. občanské společnosti převzaly někdejší vedoucí úlohu strany a diktují nám, co je a co není pravda, co je a co není správné, co si máme a co si nemáme myslet, čemu máme a čemu nemáme věřit, co smíme říkat a co už se říkat nesmí. To je dnes to, čemu někteří říkají havlismus.
Možná, že to takhle Havel nechtěl a že by se i on zděsil, v co ta „jeho“ občanská společnost zdegenerovala, ale to nic nemění na tom, že jeho pohrobci si z něho udělali svatou monstranci a beranidlo svých mocenských zájmů.
Nevím, jestli už v roce 1991 byl Václav Klaus takový vizionář, že dohlédl, jaká nebezpečí v sobě takto provozovaná „občanská společnost“ ukrývá a že jediný způsob, jak tomu čelit, je existence skutečně občanské strany, která hájí naše osobní svobody, každopádně dnešní realita mu opět dává za pravdu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLČlánek byl převzat z Profilu Mgr. Petr Štěpánek
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV