A jediná odpověď, která mě napadá, zní: Žádal proto, aby měl alibi. A z toho vyplývá další otázka: K čemu či na co generální ředitel potřebuje alibi?

Za druhé: Česká televize je skvělý indikátor politické idiocie. Těch nesmyslů a demagogie, které různí zákonodárci, namátkou Smoljak, Drahoš, Jurečka, Pekarová Adamová a mnozí další, okolo odvolání Dozorčí komise Rady ČT napovídali, je tolik, že to jen potvrzuje podezření, že v parlamentu zasedají – a bohužel i hlasují a rozhodují – zcela nekompetentní osoby.

Za třetí: Způsob, jakým tito ubožáci atakují Hanu Lipovskou a spol. je natolik povýšenecký a elitářský, ve skutečnosti však pokleslý, podpásový a nebezpečný, že je prakticky vylučuje z normální diskuse.

Za čtvrté: Výše jmenovaní i nejmenovaní neobolševičtí politici na sebe zároveň prozrazují, že úplně to poslední, o co jim jde, je nějaká demokracie. Oni nechtějí, aby byly slyšeny všechny názory, které se ve společnosti vyskytují, oni se toho dokonce bojí. Demokracie sice mají plnou hubu, ve skutečnosti ji ale vyznávají pouze tehdy, když je po jejich. Každý jiný názor chtějí zašlapat.

Za páté: Útokem na nezávislost České televize není to, že Rada ČT dělá přesně to, k čemu je ze zákona zřízena, totiž že Českou televize kontroluje, jsou jím naopak ataky právě těchto neobolševických politiků.

Za šesté: Svým usnesením, že Rada ČT odvoláním své Dozorčí komise porušila zákon, se Senát dopouští přesně toho, z čeho sám Radu ČT nesmyslně obviňuje, totiž porušení zákona. Vstupuje totiž na území, kam vůbec vstupovat vůbec nemá, neb mu to dle zákona nepřísluší. Přesně toto je politický útok na nezávislou instituci, jakou Rada ČT je, respektive by měla být. 

(převzato z Profilu)