Usnesení Senátu, kterým se naváží do ombudsmana Stanislava Křečka za jeho údajně xenofobní výroky, když ve skutečnosti pouze popsal nevábnou realitu zdejších ghett, kterou stejně jako on vidí většina společnosti, dalece překračuje hranici možného, dovoleného, akceptovatelného. Obecně se dá dokonce konstatovat, že řada senátorů v poslední době provozuje jakousi novou obdobu nechvalně známého mccarthismu.

Řekněme si to proto zcela otevřeně a natvrdo. Senát nectí Ústavu České republiky, která úplně každému občanovi naší země včetně veřejného ochránce práv garantuje svobodu projevu. A svoboda projevu tu není od toho, abychom povinně říkali jen to, co se bude zpovykaným senátorům líbit, ale především od toho, abychom mohli zcela otevřeně vyslovovat názory, které se naopak kdekomu nemusí líbit.

Pokud toto většina senátorů nechápe, ba dokonce nectí, měli by si ve Valdštejnském paláci okamžitě sbalit své věci a odebrat se do zapomnění. Jsou ostudou země, ostudou demokracie a ostudou svobody. Pro nás ostatní je to zároveň výzva, abychom v podzimních senátních volbách do Senátu poslali úplně jiný typ lidí, než tam momentálně ve většině zasedá.

Senát totiž nezmizí, když voliči budou jeho existenci ignorovat, naopak, když to neuděláme, bude to ještě horší, protože menšina, která k senátním volbám pravidelně chodí, tam klidně zvolí další politické zločince.