Dodejme ještě, že je to orgán nepotřebný, jenž lidskému organismu při zanícení způsobuje jen a jen potíže, jež mohou vést až k úmrtí, čemuž lze předejít operací, jež tento zbytný orgán z těla bez jakékoli náhrady odstraní.

Je kouzelné, kterak definice z lidského organismu analogicky sedí také na jeden z orgánů naší ústavní hierarchie. Senát je také zbytný orgán. Ústavní systém totiž může pohodlně fungovat i bez druhé komory parlamentu. Zvláště pak v tak homogenní zemi, jako je Česká republika. Ostatně na Slovensku to tak mají a ve Švédsku Senát před časem zrušili.

Přičtěme k tomu omezenou legitimitu, již náš Senát má. Hřaduje v něm totiž řada potentátů, kterým bránu horní komory otevřel výsledek voleb, ke kterým se dostavilo minimální procento voličů. Kdyby se jednalo o referendum, musela by taková volba být neplatná. Proč lidé k senátním volbám nechodí? Protože volí nohama. Moc chytré to není, lze říct – bohužel, ale je to tak. Svoji nevůli k existenci Senátu lidé většinově projevují tím, že senátní volby prostě ignorují. Výsledek takových voleb je pak zcela deformovaný, neboť neodráží skutečné názorové rozložení obyvatelstva. Ale platí.

Úplnou tragédií pak je, když ústavní těleso s takto pošramocenou legitimitou kolektivně uvěří ve svoji genialitu a předurčenost k činům či gestům, které zásadním způsobem ovlivňují život a postavení naší republiky. Zrovna v těchto dnech to můžeme pozorovat takřka v přímém přenosu. Velký úspěch filmu Účastníci zájezdu totiž Českou televizi zřejmě inspiroval k natočení dvojky. Děj se tentokrát odehrává na Tchaj-wanu.

A pak je tu ještě jeden význam, ve kterém se slovo střevo používá. Jako synonymum k výrazům hlupák, trouba, přetrhdílo, neumětel či tydýt. I tento výraz lze pro některé výtečníky z horní komory našeho parlamentu použít.

Jen opravdové politické střevo totiž páchá politické činy, které přinášejí více škody než užitku. Jen opravdové střevo jezdí řešit naše domácí spory o zahraniční politiku augerechnet na Tchaj-wan. Jen opravdové střevo se u toho ještě tváří jako spasitel všehomíra.

P. S.: Pro pořádek ještě dodávám, neboť sám generalizaci také nemám rád, čest ojedinělým senátorským výjimkám.

A ještě polopatická douška pro intelektuálně nesmělé, kterým není dáno chápat širší souvislosti. Autor tohoto komentáře nemá vůbec nic proti tomu, abychom s Tchaj-wanem udržovali obchodní, kulturní, turistické i jiné styky, v čemž ostatně nikomu nebrání ani samotná Čína, jen si myslí, že když stejně jako téměř všechny státy světa ctíme politiku jedné Číny, měl by to respektovat také náš druhý nejvyšší ústavní činitel i celý Senát, a ne dělat přesně to, co ji zpochybňuje. 

(převzato z Profilu)