Přijdu takhle ráno k počítači, abych zjistil, co si mám podle mééédií dnes myslet, a ejhle, Brodníčková tam píše, že Babiš zdržuje své jmenování premiérem… Prý se nijak nehrne k prezidentovi, nepředkládá jména ministrů k veřejné diskusi a vlastně je mu tak nějak jedno, co Petr Pavel bude dělat. Ano, v tomto ohledu je Andrej Babiš úplně jiný, než byl Petr Fiala, který posílal Zemanovi jednu SMS za druhou, kdy už konečně bude jmenován.

První zátěžový test nové koalice máme za sebou, Tomio Okamura je předsedou sněmovny. Jak napsal Dan Vávra, pravda a láska se v předvolebním boji chovala jako nejhorší zběř, nebrala zajatce, neznala milost, vymýšlela účelovku za účelovkou, dělala zákony proti opozici, využívala prokurátory i soudy a tuto rétoriku nezměnili ani po volbách. Dál se chovali jako mistři světa, kteří mají na všechno právo i nárok. Podle toho to dopadlo. Nikdo z nové koalice nechtěl patřit k těm, co mluví jako Ivan Bartoš nebo Hayato Okamura. Nikdo neuvěřil Rakušanovi dobrou vůli a Fialovi hodnotovou politiku.

Majnstrým se ještě různě utěšuje, že nová koalice bude nesourodá a brzy si půjde po krku, ale lžou si do kapsy. Nová koalice si nepůjde po krku, protože jednoduše nemá alternativu. Demoblok to dopracoval tak daleko, že je jednodušší se domluvit s Okamurou a Macinkou než s Jakobem, Hřibem či Kupkou. Od demobloku se dá čekat jedině prokurátor, žalování v Evropské komisi a donášení Deníku N. Já osobně bych uměl vyjmenovat spoustu výhrad proti Okamurovi i Babišovi, ale oni si prostě zbyli a všichni vědí, co je čeká, kdyby prohráli. A proto neprohrají.