Zatímco nyní provádí kontroly pouze státních úřadů, nově do jeho působnosti mají spadat všechny subjekty hospodařící s veřejnými prostředky, to znamená včetně územních samosprávných celků a právnických osob s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku.

„Posílení řídicího a kontrolního systému veřejné správy, včetně rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, patří mezi základní priority naší vlády,“ předeslal Štěpán Stupčuk, místopředseda sněmovního Kontrolního výboru, který je zpravodajem tohoto zákona. Návrh zákona je předkládán v souvislosti s již schválenou novelou Ústavy.

Pod kontrolní pravomoc NKÚ se navrhuje zařadit obchodní společnosti či podniky, ve kterých stát drží více než padesátiprocentní majetkový podíl. „Je ve veřejném zájmu, aby u těchto subjektů existovala nezávislá, nestranná veřejná kontrola, jakým způsobem se hospodaří s těmito veřejnými prostředky. V nastavení kritéria na padesát a více procentech spatřuji určitý princip proporcionality zásahu i do vlastnických práv ostatních subjektů, které nepředstavují veřejného vlastníka, ale soukromou osobu,“ podotkl Štěpán Stupčuk.

Další podstatné rozšíření působnosti NKÚ se potom dotýká právě územních samospráv. „Současně předkladatel návrhu zákona deklaruje, že bude odstraněna duplicita v oblasti veřejnosprávní kontroly. Cílem je vedle omezování duplicitních kontrol také snížení administrativní zátěže jak kontrolovaného, tak kontrolujícího, a zavedení modelu jednotného auditu,“ vysvětlil Štěpán Stupčuk. Přitom NKÚ neuplatňuje sankce, jeho zjištění mohou případně sloužit jako podklad pro postup orgánů moci výkonné, zákonodárné nebo soudní.

Podobnou úpravu, která se navrhuje zavést v právním řádu České republiky, má i většina členských států Evropské unie. Návrh zákona je rovněž v souladu s Evropskou chartou místních samospráv.