Svobodní: Komfort pro malou skupinu nevyváží riziko znevěrohodnění volebních výsledků

26.06.2022 12:28 | Ze sítí

Komentář na facebookovém profilu k petici proti korespondenční volbě

Svobodní: Komfort pro malou skupinu nevyváží riziko znevěrohodnění volebních výsledků
Foto: Svobodní
Popisek: Svobodní, logo.

Petice proti korespondenční volbě (ZDE) se rychle šíří českým internetem. Ne, korespondenční volbě, říká i Libor Vondráček, který tuto petici podporuje.

Více než tisíc podpisů za pár hodin a přes 2500 podpisů od středy. To je výsledek startu petice proti zavedení korespondenčního hlasování v českých parlamentních volbách, do které se v minulých dnech opřeli Svobodní. Podle Svobodných bude velkým tématem nejen nadcházejících senátních voleb snaha o zavedení korespondenční volby. Zákon, který by měl umožnit českým občanům trvale žijícím v zahraniční účastnit se parlamentních voleb korespondenčním způsobem, už leží poslancům na stolech. Zavedení této radikální změny do českého volebního práva však Svobodní trvale odmítají.

„Svobodní totiž vnímají demokratické volby jako prostředek ke zmocnění zástupců lidu, kteří mají v současném systému zejména tendenci nám svobodu okrajovat na úkor zvyšování své moci. Abychom takovéto ne/okrajování svobody mohli tolerovat, je naprosto zásadní, abychom mohli výsledek voleb respektovat jako nezpochybnitelně férový a odpovídající vůli voličů,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných, který jako právník zároveň citoval z Ústavy, kde se píše, že volby mají být všeobecné, rovné, přímé a tajné.

To je podle Vondráčka hlavní důvod, proč je jednoznačně proti zavádění korespondenční volby. „Naše organizace voleb byla navíc doposud velice důvěryhodná, lidé výsledky respektovali a pod vlivem zkušeností například z Rakouska či USA jsem přesvědčený, že to jsou nezodpovědné hrátky s ohněm,“ domnívá se předseda Svobodných Libor Vondráček.

„Svobodní korespondenční volbu pro volby v ČR nepodporovali nikdy. Termín voleb je dlouho dopředu známý a kdo se chce zúčastnit, včetně lidí v zahraničí, může. Pro případy zdravotní indispozice v ČR mohou volit lidé i v nemocnici nebo doma, pokud přestaneme blbnout s karanténami v době COVIDu, kdy mnoho lidí nemohlo legálně volit,“ je přesvědčený Libor Vondráček, který je přesvědčený o tom, že vždy je to otázka svobodné volby.

Anketa

Je zákrok Fialovy vlády proti cenám energií dostatečný?

0%
98%
hlasovalo: 25850 lidí

„Kdo je na zahraniční misi, jako např. vojáci nebo velvyslanci, ten má volební urnu blízko. Kdo je dobrovolně dlouhodobě v zahraničí, ten ji může mít daleko,“ říká bez okolků Vondráček.

„Snaha o digitalizaci a usnadnění života občanům je jistě chvályhodný cíl, ale zajištění zachování ústavní zásady tajnosti voleb a důvěryhodnost výsledku voleb obecně je pro nás důležitější. Zefektivňujme se v IT všude jinde. Až to budeme umět, přemýšlejme, jak třeba vymyslet i volby, ale zatím neexistuje žádná technologie ani blockchain, která by zaručila dodržení všech volebních zásad chráněných Ústavou ČR,“ dodal předseda Svobodných Vondráček.

„Absolutně nerozumím, proč to současná vláda tak tlačí, dokud neexistuje technologie, která by respektovala čtyři zmíněné zásady a zachovala důvěru ve férový průběh. Vláda tyto pochybnosti buď nezodpovědně ignoruje, anebo jim jde úmyslně naproti. Obojí je velká chyba,“ je přesvědčený Vondráček, který v této souvislosti také připomněl petici za férové volby bez korespondenčního hlasování.

Její signatáři se obávají, že ti, kteří tlačí na zavedení korespondenční volby, mají jediný záměr – volby zfalšovat. „Zastánci korespondenční volby argumentují tím, že naši občané v zahraničí budou mít účast ve volbách usnadněnou tím, že nebudou muset cestovat za volební urnou na našich zastupitelských úřadech. Komfort pro relativně malou skupinu lidí však rozhodně nevyváží riziko znevěrohodnění volebních výsledků a tedy samotné legitimity parlamentní demokracie,“ píše se v petici, která k dispozici ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Ženíšek: Na naší zemi mi moc záleží, jako ministr mám tyto priority

23:07 Ministr Ženíšek: Na naší zemi mi moc záleží, jako ministr mám tyto priority

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k nástupu do funkce ministra pro vědu, vývoj a inovac…