Pravda, i v této souvislosti to vnímám spíše jako pokus o PR, které se v KSČM příliš nedaří, o to více se do něj někteří rádi pouštějí... ZDE

Pamatuji si např. z r. 2004 přívlastek o "alfa-samci", s nímž se - jistě ne ze své hlavy- ale od jistého nejmenovaného svého bývalého poradce honosil tehdy na VI. sjezdu KSČM opět zvolený M. Grebeníček do funkce předsedy, aby po roce, za nepříliš velké slávy ve funkci skončil. Dodnes sice tento muž "zahřívá" poslanecké lavice sněmovny, ale kdeže loňské sněhy jsou, že...? Vystřídal ho tehdy Vojtěch Filip, který na mapě politických analýz, pravidelně vytvářených nejen o vnějším dění, ale i o vnitřním fungování KSČM zaujímal pozici "pragmatického křídla". To v praxi údajně představovalo mnohem akčnější část v KSČM, zejména v logice fungování poslaneckého klubu KSČM od devadesátých let XX. století, a také vyčkávající na svou šanci... Ta v konstelaci dění vnějšího právě kolem r. 2005 vygradovala - pro nezasvěcené - "neočekávaným" ukončením působením M. Grebeníčka na postu předsedy KSČM. Z nástupu "pragmatického křídla" mohla na chvíli zapanovat navenek jakási úvaha o "změně", ale vývoj ukázal, kam celých 15 let v KSČM na čele s předsedou Filipem dospělo. Musím však objektivně uvést, že jeden z dnes již zesnulých autorů těchto analýz se jistě nemýlil, pokud již v té době uváděl, že právě pragmatici si nakonec velmi agilně podají ruce s tzv. stalinisty, kteří navenek vystupují jako "hodnotové ostří" a zastánci časů minulých, přesto jim ale nebude proti mysli podílet se spolu s "prohnilými" pragmatiky na všem, co jim pomůže udržet se v pozicích. Tím příkladem může být např. zástupce "stalinistů" S. Grospič, v PSP ČR předseda mandátového a imunitního výboru PS PČR, což je pozice velmi, ale velmi zajímavá a významně ovlivňující podíl na moci v rámci zákonodárného stupně jejího uplatňování. Pro připomenutí S. Grospič je ten, kdo se např. v ČRo vyjádřil, že v r. 1968 se o žádnou okupaci nejednalo: "A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci". "Soudruzi" pak dali hlavy dohromady a do veřejnosti vyslali omluvu za tato slova.

No, a sešel se rok s rokem a Vojtěch Filip stojí před a s velkou pravděpodobností opakovaným zvolením do funkce předsedy KSČM. Pravda, vinou koronaviru se to celé odsunulo až na podzim. Určitě na tom záleží samotnému Filipovi, části jeho "hmotných a závislých" příznivců v KSČM, a v jistém smyslu - aspoň do konce tohoto volebního období i premiéru Babišovi, jehož souputníky se KSČM stala.