V Mostě údajně řeší problémy s tzv. problémovými nájemníky, jak se lze dočíst např. ZDE. Od „vesnice pro lůzu“ přešla část mosteckého zastupitelstva mající své zastoupení také ve Výboru zastupitelstva města pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů k poněkud zvláštnímu kroku ohledně řešení bydlení problémových nájemníků.

V článku se dočtete o tom, jak to chtějí v Mostě realizovat, přitom se ale nelze oprostit od úvah o souvisejících rizicích, která by z podobných opatření plynula.

Nejdříve si dovolím upozornit na některé skutečnosti, k nimž docházelo a dochází, a které jsou také jednou z hlavních příčin nedobrého stavu. Mám na mysli především fakt obchodování s byty, potažmo s tolik diskutovanou chudobou vedoucí k postupné deprivaci jednotlivců a skupin obyvatel na úrovni obcí a měst. Hovoří-li proto zástupci města Mostu o řešení, je třeba eliminovat tento výrazně působící a opakující se fenomén, kdy se z důvodů lukrativních cen bytů daří některým „podnikavcům“ pořídit si až několik desítek takových bytů a z nich kumulovat zisk. Mám na mysli např. ZDE, tedy podobně zainteresované „obchodníky s chudobou“. A z vlastní pozorované zkušenosti mohu posloužit svědectvím o tom, jak podobní majitelé bytů fungují ve vztahu k nájemníkům a jak jednají, mají-li byty uvnitř správních jednotek, jako jsou SVJ apod. Může to znít cynicky, ale převažujícím důvodem, proč lidé z míst mimo Most a jeho okolí skupují v těchto místech byty, je především ZISK, který překryje i to, že jim už vůbec nejde o nějakou kvalitu vztahů a výhled, s jakým se v daném místě tito lidé uplatní a co se děje, jde-li právě o lidi z různých důvodů „problémové“. A prosím, stále si myslím, že „chudoba cti netratí“!

Mimochodem, město Most tímto krokem vlastně ukazuje, že se na jeho území již dlouhodobě děje také „obchod s chudobou“, realizovaný určitými lidmi, skupinami, a fakticky také tolerovaný. Někteří z nich dokonce v zastupitelstvu sedí nebo takové subjekty, které takto konaly a konají, zastupuje (žel nejen SMM).

A nyní k rizikům, která mohou a vybízejí k dedukci na základě takových formulací (ZDE):

• doporučení směrem k pronajímatelům (vlastníkům) takových bytů k ničemu nezavazuje, fakticky téměř nic neřeší v rovině změny;
• co budí více než rozpaky je, že „Pronajímateli bude navíc město v době, než se takový nájemník najde, platit nájem samo.“, protože učteme-li 700 bytů v Dobnerově ulici - „Podle dat, kterými město Most disponuje, je v Dobnerově ulici z celkově více než 700 bytů pronajímaných zhruba 50 %.“, pak může jít až o 350 bytů a z nich by se město uvolilo k placení nájmů pronajímatelům…? Nabízí se otázka např. jak dlouho by tento režim chtěl Most realizovat apod., navíc krok zřejmě v přímém rozporu s tzv. nedovolenou podporou přísně ze strany EU sledovanou;
• město by pomáhalo vyhledávat „bezproblémové nájemníky“ vlastníkovi bytu. Již v této fázi se může projevovat diskriminace těch, které – a kdo – bude označen za toho, kdo bude či nebude vhodný a co když i ten (ti) se vzhledem k ekonomické a sociální situaci na Mostecku dostanou do složité situace. Chudoba a příp. problémy z ní plynoucí nás jako občany nemůže diskvalifikovat při realizaci práv a svobod plynoucích z Listiny základních práv a svobod. Město by však mělo bránit rozvoji „obchodování s chudobou a praktikami“, které vedou k problémům a až trestné činnosti. Tzv. „sociální inženýrství“, kterého se navrhovatelé dopouštějí, vždy většinou ukazuje na absenci (ne)znalosti zákonů a jejich aplikace na „poněkud zvláštní“ řešení právě sociálně patologických jevů.

A co je možné už nyní:

• problémy způsobené občany je možné postihovat na základě zákonů dnes, a stále,
• vlastníci (pronajímatelé) mohou ukončit smlouvy s nájemníky, kteří nejsou schopni zákony dodržovat již nyní,
• od věci není ani to, že není-li možné jinak, mělo by město vejít do řešení problémů se samotnými vlastníky, jsou-li dosud neteční a eskalace stavu jim tzv. leží na srdci až např. v den, kdy měla být deponována na jejich účet příslušná částka nájmu,
• a zcela zásadní věc-na úrovni centrální by měl být konečně přijat zákon o sociálním bydlení, protože již dnes se např. „V bezdomovectví (ZDE), tedy bez střechy, bez bytu, v nevyhovujícím a nejistém bydlení se nachází 83 000 lidí a dalším hrozí jeho ztráta. Ceny domů a bytů se v Česku meziročně zvýšily o 13,3 procenta. Máme 4. nejvyšší náklady na vlastní bydlení v poměru k příjmům v EU. Nájemné v Česku zdražuje 2x rychleji, než rostou mzdy, zatímco je téměř milion lidí v ČR pod hranicí příjmové chudoby a podobné množství – děti nevyjímaje – je zatíženo exekucemi.“ (zdroj ZDE). Pokud se Most dokázal „proslavit“ jen tím, že navrhl „vesnici pro lůzu“, „kontejnerové bydlení“ či všeliká „konečná vy-řešení problémových občanů“ zřejmě bude i nadále sklízet plody dosavadního přehlížení či dokonce spolupodílení se „některých autorit“ Mostu na tomto procesu.

Být něčeho „vlastníkem“ je kromě ZISKU také ODPOVĚDNOST, která zavazuje. A v ní – jistě nejen v Mostě – spočívá většina problémů s chudobou, sociální vyloučeností a trestnou činností.

Více ZDE

(převzato z Profilu)