„Počet nakažených se ani po zavedení opatření dramaticky nesnižuje. Budeme tedy prosazovat zařazení nového bodu – Informace vlády o aktuální situaci epidemie COVID-19,“ říká Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09. „Vláda si to možná neuvědomuje, ale hrajeme o každou minutu. Teď se nesmíme zabývat „zahrádkářskými zákony,“ dodává Markéta Pekarová Adamová.

Komunikační šumy musíme zastavit

Vláda selhává v oblasti komunikace směrem k veřejnosti. Poslankyně Helena Langšádlová bude znovu prosazovat zařazení bodu, který se týká koncepce vládní strategické komunikace k přijímaným opatřením ke COVID-19 (včetně fact-checkingu). Bude tak činit už podruhé. Zářijové usnesení, ve kterém Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby představila (do 15. října) srozumitelný plán komunikace, vláda „úspěšně“ ignorovala. „Někdo by mohl říci, že teď musíme řešit zdravotnictví a ekonomické otázky. Ano. Ale to, že vláda špatně komunikuje, má za následek nekontrolované šíření infekce i ekonomické dopady. Zabránit tomu můžeme pouze zodpovědným chováním každého z nás,“ vysvětluje Langšádlová.

Co by měla taková strategie obsahovat? Zapojení influencerů (jak se to dělá, ukazuje poslanec TOP 09 Dominik Feri na svém Instagramu), profesionální webové stránky ministerstev, srozumitelná videa na sociální sítích, ale také tištěné materiály pochopitelné pro klienty pečovatelských služeb. „Je naprosto nezbytné pracovat s dezinformacemi. Musíme poskytovat fact-checking a do kampaně zapojit i osobnosti, které jsou věrohodnými autoritami pro jednotlivé názorové skupiny,“ uzavírá Helena Langšádlová. Pokud vláda svou komunikaci dramaticky nezlepší, hrozí dokonce radikalizace části společnosti. „Ostatně nedělní demonstrace a střet protestujících s policií na Staroměstském náměstí jsou toho jasným důkazem,“ uzavírá poslankyně Langšádlová.

Zvětšit počet lůžek by pomohla specializovaná lůžka

Česká republika je také v situaci, kdy reálně hrozí nedostatek lůžek v nemocnicích. „Důvod je prostý, pacient s onemocněním COVID-19 nemůže sdílet pokoj s pacientem, který toto onemocnění nemá. Tolik praví nařízení ministerstva zdravotnictví,“ říká lékař a poslanec Vlastimil Válek. Ve výsledku se tak odkládají vyšetření i předem plánované operace. „Přitom bychom měli být efektivnější. Většina pacientů s koronavirem specializovanou nemocnici, na rozdíl od pacientů s onkologickými chorobami či cévními příhodami, nepotřebuje. Naopak tito pacienti nutně potřebují především kyslík a dohled zdravotníků na jednotkách intenzivní péče,“ dodává Válek.

Podle Válka by pomohlo, kdyby se tyto špičkově vybavené nemocnice (s magnetickou rezonancí, radioterapií a komplexními onkologickými, cerebrovaskulární či traumatickými centry) věnovaly výhradně pacientům bez koronaviru. „V každém kraji bychom zase vybrali dle jeho velikosti jednu až tři nemocnice, které by léčily pouze pacienty s COVID-19. Jsem přesvědčen, že by to vedlo k zachování současné úrovně zdravotní péče,“ upřesňuje Vlastimil Válek. Do systému by také rád zapojil některé lázně, kterým v současnosti chybí klienti. Bezpříznakoví pacienti v důchodovém věku by v lázních mohli strávit období karantény, během něhož by čekali na negativní test.