• Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má vliv na lepší výběr DPH.

Ze zemí bývalé EU-15 mají některou z forem evidence účtenek pouze Belgie, Švédsko, Itálie (která je proslulá obrovským množstvím daňových úniků). Například Rakousko ji zásadně odmítlo. Ministr financí Babiš často uvádí jako příklad Chorvatsko, které zavedením evidence účtenek údajně vylepšilo výběr DPH. To ale není pravda. Údaje chorvatského ministerstva financí potvrzují, že výběr DPH se po zavedení elektronické evidence tržeb prakticky nezměnil.

• Pro podnikatele bude evidence znamenat finanční zátěž

Celková finanční zátěž pro podnikatelský sektor bude asi 20 miliard korun. Mimo jednorázových nákladů na pořízení pokladny a tiskárny je nutné připočítat náklady na internetové připojení. V případě registračních pokladen se veškeré povinnosti a náklady spojené se splněním povinnosti dané zákonem přenášejí na podnikatele. Konkrétně by tedy byl podnikatel povinen si pořídit elektronické zařízení a software schopný komunikovat se serverem finanční správy, zřídit si datové připojení a v případě těch, kteří vykonávají činnost mimo svou provozovnu mobilní připojení. Na své náklady takové zařízení dlouhodobě provozovat, provádět jeho servis, údržbu, případně jej inovovat a dále hradit pravidelné poplatky poskytovateli datového připojení. To vše by vykonával proto, aby mohl státu sdělit požadované informace předepsaným způsobem. Finanční zátěž padá i na stát, který bude muset zaplatit více úředníků (v řádu stovek lidí), kteří tuto evidenci budou administrovat.

• Technická realizace evidence bude extrémně náročná

Významným problémem je i technická stránka věci. Návrh zákona totiž počítá se zavedením elektronické evidence účtenek v termínu 2016-2017, což je podle IT expertů nereálné, především proto, že systém pro evidenci účtenek nelze v tak krátkém časovém úseku naprogramovat, otestovat a spustit. Ministerstvo financí se odvolává na údajně fungující systém v Chorvatsku. Opomíná však fakt, že Chorvatsko má pouhé 4 miliony obyvatel, což vynakládá mnohem menší nápor na každodenní chod systému než v případě desetimilionové České republiky. Ministerstvo financí se bude muset také vypořádat se skladováním, analýzou a kontrolou mnohem většího množství dat než v chorvatském případě. Proto bude nutné systém upravit nebo vytvořit nový.

Podnikatelé se budou muset vypořádat s technickými překážkami. Pro funkčnost systému bude potřeba připojení k internetu, které není na některých místech ČR doposud spolehlivé a navíc jde o další investici pro podnikatele. Aby byli všichni podnikatelé schopni systém snadno a především rychle ovládat, musí být jednoduchý. To však v praxi není reálné.  Například i lékařům se již dlouho daří odkládat zavedení elektronických receptů a jejich argumentace stojí právě na tom, že spousta z nich nemá v ordinacích počítače, ani internet a někteří v nemají na inovace kapacitu. Pokud bude zákon schválen, už nebude platit, že stát měří všem stejně.