• Neexistuje studie, která by potvrzovala, že evidence účtenek má vliv na lepší výběr DPH.

Ze zemí bývalé EU-15 mají některou z forem evidence účtenek pouze Belgie, Švédsko, Itálie (která je proslulá obrovským množstvím daňových úniků). Například Rakousko ji zásadně odmítlo. Ministr financí Babiš často uvádí jako příklad Chorvatsko, které zavedením evidence účtenek údajně vylepšilo výběr DPH. To ale není pravda. Údaje chorvatského ministerstva financí potvrzují, že výběr DPH se po zavedení elektronické evidence tržeb prakticky nezměnil.

• Pro podnikatele bude evidence znamenat finanční zátěž

Celková finanční zátěž pro podnikatelský sektor bude asi 20 miliard korun. Mimo jednorázových nákladů na pořízení pokladny a tiskárny je nutné připočítat náklady na internetové připojení. V případě registračních pokladen se veškeré povinnosti a náklady spojené se splněním povinnosti dané zákonem přenášejí na podnikatele. Konkrétně by tedy byl podnikatel povinen si pořídit elektronické zařízení a software schopný komunikovat se serverem finanční správy, zřídit si datové připojení a v případě těch, kteří vykonávají činnost mimo svou provozovnu mobilní připojení. Na své náklady takové zařízení dlouhodobě provozovat, provádět jeho servis, údržbu, případně jej inovovat a dále hradit pravidelné poplatky poskytovateli datového připojení. To vše by vykonával proto, aby mohl státu sdělit požadované informace předepsaným způsobem. Finanční zátěž padá i na stát, který bude muset zaplatit více úředníků (v řádu stovek lidí), kteří tuto evidenci budou administrovat.

• Technická realizace evidence bude extrémně náročná

Významným problémem je i technická stránka věci. Návrh zákona totiž počítá se zavedením elektronické evidence účtenek v termínu 2016-2017, což je podle IT expertů nereálné, především proto, že systém pro evidenci účtenek nelze v tak krátkém časovém úseku naprogramovat, otestovat a spustit. Ministerstvo financí se odvolává na údajně fungující systém v Chorvatsku. Opomíná však fakt, že Chorvatsko má pouhé 4 miliony obyvatel, což vynakládá mnohem menší nápor na každodenní chod systému než v případě desetimilionové České republiky. Ministerstvo financí se bude muset také vypořádat se skladováním, analýzou a kontrolou mnohem většího množství dat než v chorvatském případě. Proto bude nutné systém upravit nebo vytvořit nový.

Podnikatelé se budou muset vypořádat s technickými překážkami. Pro funkčnost systému bude potřeba připojení k internetu, které není na některých místech ČR doposud spolehlivé a navíc jde o další investici pro podnikatele. Aby byli všichni podnikatelé schopni systém snadno a především rychle ovládat, musí být jednoduchý. To však v praxi není reálné.  Například i lékařům se již dlouho daří odkládat zavedení elektronických receptů a jejich argumentace stojí právě na tom, že spousta z nich nemá v ordinacích počítače, ani internet a někteří v nemají na inovace kapacitu. Pokud bude zákon schválen, už nebude platit, že stát měří všem stejně.

Důležitá je i odezva systému, neboli jak rychle zvládne poslat zpět potvrzení o unikátním identifikačním čísle účtenky. Dlouhé čekání na odezvu se pravděpodobně nebude zamlouvat zákazníkům čekajícím ve frontě v obchodě nebo hostům, co budou chtít zaplatit v restauraci. Nemluvě o možném výpadku systému. Zavedením registračních pokladen bude vystavení dokladu pracnější, komplikovanější a možná i dražší než účtovaná činnost.

• Hnutí ministra Babiše tápe

Hnutí ANO tvrdí, že se evidence bude týkat jen některých podnikatelů, ale na druhou stranu chtějí mít v zákoně co nejméně výjimek. Dále ANO tvrdí, že si podnikatelé nebudou muset registrační pokladny vůbec pořizovat a že pro spojení s ministerstvem bude stačit i mobil či tablet. Jak to realizovat nepopisují. Podle IT expertů bude velmi technologicky náročné spustit systém tak, aby fungovalo spojení mezi obchodníkem a ministerstvem financí. Představa, že k tomu budou podnikatelé používat jen tablety nebo mobily je nereálná.

• TOP 09 představila funkční řešení již dávno

Státu by měl efektivně vybírat daně, ale zároveň co nejméně zatěžovat podnikatele. TOP 09 dlouhodobě prosazuje zjednodušení pro stát i podnikatele, například ještě jako ministr financí Miroslav Kalousek prosadil Jedno inkasní místo, které snižuje administrativní náklady daňových poplatníků i státu a přináší jednoduchý, přehledný a stabilní daňový systém. Současná vláda však projekt zrušila. TOP 09 ji vyzvalo k obnovení a navrhuje další řešení - Jedno kontrolní místo pro podnikatele. Opět cesta ke snížení byrokratické zátěže podnikatelů.

DESATERO TOP 09: PROČ NEZAVÁDĚT ELEKTRONICKOU EVIDENCI TRŽEB

1.  Neexistuje seriózní srovnávací studie, která by potvrzovala zvýšení výběru DPH po zavedení evidence.

2.  Ze zemí bývalé evropské patnáctky mají evidenci účtenek pouze tři země – Belgie, Švédsko a Itálie.

3.  Evidence bude v ČR znamenat zátěž pro podnikatelský sektor ve výši 20 miliard korun.

4.  Podnikatelé musí mít pokladnu propojenou s tiskárnou, software a připojení k internetu (obchodníci bez provozovny mohou mít problém s připojením).

5.  Pro stát znamená zavedení evidence zvýšení počtu úředníků. Kontroly podnikatelů budou zdržením.

6.  Není technicky reálné systém spustit v letech 2016-2017.

7.  Ministerstvo financí se bude muset vypořádat se správou obrovského množství dat.

8.  Všichni podnikatelé budou muset mít připojení k internetu.

9.  Odezva systému a čekání na ni zpomalí provoz v obchodech a restauracích.

10. TOP 09 řešení pro podnikatele i stát navrhla již dříve a nadále v tom pokračuje. V minulé vládě prosadila Jedno inkasní místo, které znamenalo snížení zátěže podnikatelů, a dnes navrhuje Jedno kontrolní místo.

Případy zemí s elektronickou evidencí účtenek

SLOVENSKO

Slovensko zavedlo povinnost provozovat registrační pokladny s fiskální pamětí v roce 2008 a v roce 2013 systém doplnilo o účtenkovou loterii. Z nových údajů slovenského ministerstva financí vyplývá, že účtenková loterie pomáhá zvýšit příjmy státu pouze nepatrně a pomohla zvýšit vybrané DPH za rok 2013 pouze o 0,17 procenta. Celkově se na DPH za rok 2013 vybralo 4,74 mld. eur a účtenková loterie k tomu přispěla 7 až 8 miliony eur. 

Navíc zájem o účtenkovou loterii v lednu klesl.  Slovensko mělo výběr DPH v sedmi letech 4x horší a 3x lepší, přičemž lepší byl v roce 2010 (oproti roku 2013, kdy byla zavedena loterie), relativně se vybralo více, než byl meziroční růst HDP. V letech 2007 - 2009 se vybralo méně než by odpovídalo růstu či poklesu HDP.

CHORVATSKO

Před rokem 2013 se DPH v Chorvatsku stát vybíral pouze pro některé produkty, nebyla vůbec zavedena evidence. Kvůli harmonizaci s právem EU bylo nutné zavést výběr DPH. Chorvatsko proto zavedlo registrační pokladny zároveň se vstupem do EU v červenci 2013.

Výběr DPH v Chorvatsku před a po zavedení elektronické evidence tržeb

Co nefunguje v Chorvatsku

• Přibylo administrativy, i na straně podnikatelů

V Chorvatsku proběhlo celkem 35 tisíc kontrol podnikatelů Za 1 rok až 8 kontrol trvajících jeden a půl dne v jedné firmě. Úředník úřaduje, zaměstnanci se věnují jemu místo zákazníkům a firma přichází o zakázky. Znamená to více administrativy pro stát. Ministerstvo financí ČR „počítá s nárůstem kontrolorů o cca 900 lidí“. S nárůstem administrativy na straně kontrolovaných podnikatelů ale nikdo nepočítá.

• Registrační pokladny platí podnikatelé

V Chorvatsku stojí pokladna průměrně 1000 Eur. Pro mnohé podnikatele to znamenalo financovat firmu z dvouměsíčního příjmu. „Pokladny se nebudou muset vyměňovat“, tvrdí Ministerstvo financí ČR – ale u 90 procent případů to ale není pravda. Navíc „spoluúčast státu, Evropských fondů a CzechInvestu“ při přechodu na pokladny bude pouze pro velké firmy s vysvětlením: „pro malé žadatele by vyplňování žádostí bylo neefektivní, proto uvažujeme jen o podpoře firem, které prokáží statisícové náklady“. Malým živnostníkům opět nikdo nepomůže, jen jim přitíží.

• I banální chyba končí likvidační pokutou

Pokud kontrolor v Chorvatsku najde nesrovnalost byť 6 Euro s elektronickým výjezdem, hned zavře provozovnu, nebo přijde likvidační pokuta. „17 procent kontrol končí pokutou, nebo zákazem činnosti“, což je 1000 případů z 35 tisíc kontrol. Pokuty se udělují za nesouhlasící stav pokladny, ale i za chybné DPH, nevydání účtenky, ale třeba i za chybný čas vydání, chybou je i částka 0 Kun a špatný název zboží.

• Data o platbách nejdou odeslat

Od zavedení registračních pokladem je v Chorvatsku přetížena webová 3G síť, která se využívá pro přenos dat pokladen. Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel, i když to nemohl ovlivnit. Navržený model řešení - „při výpadku sítě do dvou sekund, dodáte data s odstupem 48hod“ apod. – který navrhuje MF ČR, je jen další komplikací. Nedávný kolaps Registru řidičů je jen důkazem toho, že ani Česká republika není připravena na provozování takto komplexního systému. Sama Hospodářská komora Chorvatska přiznává, že tuto problematiku nemá uspokojivě vyřešenu. Od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení.

Jaká je realita?

„V některých podnicích došlo k navýšení tržeb až o 900 procent“, tvrdí o situaci v Chorvatsku Andrej Babiš. Podle Hospodářské komory Chorvatska to však v restauracích bylo o 50 procent, u obchodníků o 24 procent a u drobných ostatních služeb o 10 procent.

Naše hlavní argumenty v grafické podobě, naleznete zde.