Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dobré odpoledne, dámy senátorky, páni senátoři. Dovolte mi, abych vás stručně seznámil s pravidelnou zprávou o výkonu dohledu nad finančním trhem za rok 2018.

Já bych chtěl v úvodu říct, že Česká národní banka vykonává jednotný dohled nad finančním trhem a z pohledu institucí, na které dohlížíme, tak dohlížíme na banky ve všech jejich podobách. To znamená banky, také stavební spořitelny, dále úvěrová družstva, pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti, dohlížíme na nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrům, dohlížíme platební instituce, dohlížíme distribuci, tzn. vázané i samostatné zprostředkovatele. A v neposlední řadě také takové instituce, jako jsou směnárny.

V roce 2008 jsme dohlíželi v celkovém množství 200 000 subjektů, které byly na finančním trhu. Považuji za důležité zdůraznit, že 178 000 subjektů byli pojišťovací zprostředkovatelé. I díky novele zákona o distribuci pojištění se tento počet zprostředkovatelů zredukoval na 38 000. Z pohledu toho, na co dohlíží ČNB, tak dohlížíme 3 oblasti. Je to oblast obezřetnosti, tzn. dohlížíme kapitálové vybavení finančních institucí, dohlížíme jejich likviditu, dohlížíme jejich solventnostní pozici u pojišťoven. Druhou takovou oblastí, kterou dohlížíme, tak dohlížíme odbornou péči. To je oblast, která je nejbližší problematice ochrany spotřebitele. Tzn. dohlížíme na to, jaké produkty a jakým způsobem jsou klientům distribuovány. A v neposlední řadě tou třetí oblastí je dohled nad oblastí praní špinavých peněz a financování terorismu. Tady máme sdílenou odpovědnost společně s finančně analytickým útvarem.

Začal bych bankovním sektorem, protože bankovní sektor je nejvýznamnější z celého finančního sektoru. Představuje 81 % finančních aktiv celého sektoru, v nominálním vyjádření je to 7,3 bilionů Kč. Bankovní sektor je podobně jako česká ekonomika velmi otevřený, tzn. většina vlastníků bank pochází z Evropské unie. České banky tvoří pouze 7 %, nebo banky s českými akcionáři tvoří pouze 7 % bankovních aktiv. Jedná se o 7 bank, z toho 2 banky jsou státní banky – Česká exportní banka a Českomoravská záruční rozvojová banka.

Co se týče stavu bankovního sektoru, tak bankovní sektor je na jedné straně velmi konsolidovaný, protože z 6 největších bank tvoří 80 % celkových bankovních aktiv. Na druhé straně bankovní sektor je vysoce konkurenční. Z pohledu kapitálové přiměřenosti patří český bankovní sektor k nejlépe kapitálově vybaveným bankovním sektorům v Evropě. Kapitálová přiměřenost dosáhla v roce 2018 19,6 %. Přes tuto vysokou kapitálovou přiměřenost ale zůstává bankovní sektor velice profitabilní. Profitabilita bankovního sektoru, měřená návratností kapitálu, dosáhla 17 %, měřeno návratností aktiv 1,1 %.

Z pohledu růstového potenciálu v roce 2018 bankovní sektor rostl. Rostl jak v oblasti vkladů o 4 %, tak v oblasti úvěrů o 7,2 %. V oblasti úvěrů byl růst primárně tažen růstem úvěrů na rezidenční bydlení, tzn. hypotečních úvěrů. A když už jsem otevřel otázku úvěrů, tak se musím také zmínit o kvalitě úvěrového portfólia. Podíl nevýkonných úvěrů dosáhl za bankovní sektor celkem 3,4. Je to jedna z nejmenších hodnot v rámci celé Evropské unie. Pokud bychom se podívali jen na hypoteční úvěry, tak podíl nevýkonných expozic v oblasti hypotečních úvěrů klesl pod 2 %. Tady v této oblasti je to samozřejmě dáno přílivem nových hypotečních úvěrů, které samozřejmě to portfólio naředí.

Když už jsem zmínil úvěry, tak bych chtěl říct, že z pohledu likvidity bankovního sektoru ukazatel podílu úvěrů na vkladech dosahuje 74 %. To znamená, pořád má český bankovní sektor mnohem více vkladů, než má úvěrů.

Já vždycky připomínám, když se bavíme o makroobezřetnostních úvěrových ukazatelích, že bankovní sektor není jen o hypotečních úvěrech, ale je převážně o vkladech klientů. Český bankovní sektor je skutečně ve výborné kondici, je stabilizovaný. Stejná situace se odehrává v druhém nejvýznamnějším segmentu. Je to segment pojišťoven. I v segmentu pojišťoven vidíme nárůst ziskovosti. Sektor pojišťoven zvýšil zisk o 3 mld. na 14 mld. Kč. Je to samozřejmě mnohem méně, než byl zisk bankovního sektoru, který dosáhl 81 mld. Kč. Na druhou stranu u pojišťoven se projevuje velice dobré vybavení z pohledu rezerv, které jsou již dneska diskutovány ohledně jejich případného zdanění.

Když už jsem otevřel rezervy, tak ty souvisí i s kapitálovou vybaveností pojišťoven. Použitelný kapitál pojišťoven skutečně významným způsobem přesahuje solventnostní regulatorní požadavky a i z tohoto pohledu jsou pojišťovny velmi dobře připraveny na případné katastrofické škody nebo zhoršení ekonomických podmínek. Celková bilanční suma pojišťovací sektoru dosáhla téměř 500 mld., 490 mld. Kč.

A co se týče nárůstu hrubého pojistného, tak ten se za rok 2018 zvýšil o 3 procenta na 156 mld. Kč pojistného.

Už jsem tady zmínil jak technický účet životního pojištění, tak technický účet neživotního pojištění. Dosáhl pozitivních hodnot a dosáhl vyšších hodnot než v předchozím roce. To se nakonec projevilo na vyšší profitabilitě pojišťovacího sektoru.

V oblasti bank a pojišťoven bych možná chtěl podotknout ještě jednu věc, že Česká republika se opravdu nachází ve velmi pozitivní a konformní ekonomické situaci. V ČR máme nejnižší nezaměstnanost v rámci EU. Co se týká nárůstu mezd, tak mzdy rostou solidním tempem více než 7 % ročně, což se samozřejmě velmi pozitivně projevuje na celé stabilitě finančního sektoru.

Na druhé straně už jsem tady zmínil jednak kapitálovou vybavenost bank, zmínil jsem také výši rezerv a výši kapitálu pojišťoven, takže jak banky, tak pojišťovny jsou připraveny na ekonomické zpomalení a zhoršení ekonomické situace bez nějakých závažnějších dopadů do jejich fungování.

Dovolil bych si tady okomentovat ještě dva sektory, které jsou významné. Jedním z těchto sektorů je sektor penzijního připojištění. V sektoru penzijního připojištění operuje u nás osm penzijních společností. Ty spravují osm tzv. transformovaných penzijních fondů, což jsou penzijní fondy, které přešly z minulosti, a 28 účastnických fondů, což jsou nové fondy. Celkový objem aktiv penzijních fondů narostl o šest procent na 470 mld. Kč.

Co se týká penzijního připojištění, sektor je stabilní, samozřejmě sektor stejně jako sektor fondového investování se potýká s inverzní výnosovou křivkou. A co se týká výnosů penzijních fondů, nedosahují takových očekávání, jaké by si klienti asi představovali. Na druhé straně bych tady chtěl připomenout, že do výnosů penzijních fondů se musí také započítávat pro klienty příspěvky zaměstnavatele a také daňové odpočty a příspěvky státu, které samozřejmě přispívají ke zvýšení zhodnocení penzijních fondů. Ale tím, že transformované penzijní fondy klientům garantují nuly, tak jsou na straně investic omezené a nižší rizikovost investic se musí projevit ve zhodnocení.

Poslední oblast, kterou bych chtěl okomentovat, a významná oblast finančního trhu je oblast podílových fondů kapitálového trhu. V roce 2018 jsme se v této oblasti zaměřili především na odbornou péči, protože jednak v lednu vstoupila v platnost novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, která si dala za cíl, že zvýší transparentnost podnikání. Na druhé straně se nám na kapitálovém trhu začaly objevovat korporátní dluhopisy. My jsme jako Česká národní banka několikrát vystoupili, zveřejnili jsme investiční desatero, abychom laickou veřejnost informovali o všech rizicích spojených právě s investicemi do korporátních dluhopisů, které jsou investičním nástrojem, ale opravdu pro zkušené investory. Několikrát jsme komunikovali, že i korporátní dluhopisy vydané s prospektem České národní banky nejsou garancí toho, že emitent tohoto prospektu dostojí svým závazkům, protože Česká národní banka v prospektu schvaluje to, že jsou tam uvedeny všechny informace pro to, aby mohl udělat investor kvalifikované rozhodnutí, nikoliv nepotvrzujeme schválením prospektu to, že daná investice dosáhne těch výnosů, které v prospektu slibuje.

Co se týče legislativního procesu. Paní ministryně už odešla, nicméně chtěl bych jí poděkovat za spolupráci s ministerstvem financí. Diskuse nejsou jednoduché, ale snažíme se najít kompromis. Podíleli jsme se společně na zákonu o bankách a spořitelních družstvech, podíleli jsme se na společném zákonu, který jsem tady zmínil, o podnikání na kapitálovém trhu, a také v roce 2018 se finalizoval zákon o směnárenské činnosti. Byla to taková oblast, která nám působila v minulosti spíš reputační než finančně stabilitní problémy. Ale i nová opatření, která se v této oblasti udělala, pozitivně nám zapůsobila na tuto systémově nevýznamnou oblast, ale reputačně nepříjemnou.

Na závěr bych chtěl ještě připomenout aktivity České národní banky v oblasti mezinárodní spolupráce v dohledové činnosti. Našimi partnery jsou dohledové autority. Jednak je to Evropská bankovní autorita, pak je to autorita, která se zabývá dohledem nad pojišťovnami a penzijními fondy a v neposlední řadě je to autorita, která se zabývá dohledem nad kapitálovým trhem. Pravidelně se účastníme jednání všech dohledových autorit. Cílem samozřejmě je harmonizace dohledu v rámci EU. Z pohledu makroobezřetnostního dohledu spolupracujeme s Evropskou radou pro systémová rizika. To je Evropská rada pro systémová rizika, která nám jako České republice nedávno vydala varování týkající se makroobezřetnostních ukazatelů, kdy na jedné straně jsme sklidili pochvalu, že jsme zavedli situaci, která se odehrává na trhu rezidenčního bydlení, tyto makroobezřetnostní ukazatele. Na druhé straně v ČR je pořád máme jako doporučení, nejsou právně vymahatelné. A to byl právě důvod varování, které jsme dostali, a doporučení, abychom tyto ukazatele zatracovali do legislativy a byly vymahatelné.

Dámy a pánové, v případě vašich dotazů jsem připraven na ně odpovědět, buď přímo tady na plénu, pokud byste obecně k činnosti České národní banky měli jakékoli dotazy, můžete se obrátit i přímo na mě a i mimo toto jednání vám mohu dovysvětlit některé body.

Děkuji za vaši pozornost.