Aby toho po pandemii a válce na Ukrajině nebylo málo, vyskytl se u nás velmi agresivní kmen ptačí chřipky, který začal nelítostně kosit chovy drůbeže. 

Vláda Petra Fialy se od samého svého začátku k českému zemědělství chová spíše macešsky a přesně v tomto duchu se zachovala i k Nákazovému fondu, což je dotační program Ministerstva zemědělství na zvládání situací, ve které se Česká republika právě nachází. Při přípravě státního rozpočtu na rok 2023 došlo radikálnímu snížení finančních prostředků na tento dotační program o více než třetinu oproti roku 2022 a letošní prostředky na Nákazový fond mají být pouhých 900 mil. Kč, což se ve světle současných událostí nyní jeví jako naprosto nedostatečné. Tento přístup k financování prostředků na zvládání krizových situacích je přinejmenším velmi lehkovážný, ale spíše je možné jej označit za riskantní. Je jisté, že se vláda bude muset otázkou podfinancování nákazového fondu velmi rychle zabývat a finance razantně navýšit.

Nakažené chovy bude v rámci veterinárních opatření nutné vybít, aby se minimalizovali rizika nákazy. Úbytek chovů drůbeže se pak dotkne i množství nosnic a je téměř jisté, že dojde ke zdražování vajec. Jelikož jsou vejce velmi důležitou komoditou, zřejmě dojde ke zdražení i dalších potravin vyráběných z vajec, což ještě více povzbudí inflaci. V České republice se vyrobí 2460 milionů vajec a spotřebuje se na 2859 milionů vajec, což znamená, že je Česká republika v současnosti poměrně slušně soběstačná z 86 %. Po likvidaci velkochovu na Tachovsku, kde se vyprodukuje až 20 % veškeré produkce vajec v ČR, půjde soběstačnost významně dolů. Ohnisek je ale více než deset a není jisté, kolik nosnic bude nakonec muset být utraceno. Tato situace se do ceny vajec musí promítnout a není vyloučeno, že cena za vejce bude až 10 Kč a pokud se nepodaří pokrýt výpadek dovozem, může být vajec i nedostatek.

Výskyt ptačí chřipky a likvidace chovů se navíc nepříjemně schází s dřívějším prohlášením obchodních řetězců, že od roku 2025 nebudou brát vejce z klecových chovů. Celá Evropská unie pak má přestat s klecovými chovy v roce 2027. Pokud podnikateli je dnes v roce 2023 vybit chov v rámci veterinárních opatření, nechá si vyplatit odškodné z Nákazového fondu a již nebude mít velkou motivaci na 2 až 4 roky chov opět zakládat. To se z podnikatelského hlediska jednoduše nevyplatí. Kombinace okolností, kterými jsou rozšíření ptačí chřipky, ukončení odběru ze strany řetězců a ukončení klecových chovů v EU, to vše vytváří smrtící koktejl pro naši soběstačnost v produkci vajec a z vajíček to udělá luxusní zboží.

Vláda by měla vnímat tuto nepříznivou situaci a začít ji urychleně řešit. Podnikatelé by měli být motivování, aby chovy co nejdříve obnovili a nadto musí začít být na poplach i v rámci EU, aby v roce 2027 nedošlo k evropské vaječné apokalypse. Životní podmínky zvířat je nutné zlepšovat a kultivovat, ale také je nutné hledat cesty k uspokojení poptávky a nedopustit, aby došlo k výraznému poškození evropských spotřebitelů. Říká se, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Abychom se cestě do pekla vyhnuli, bude možný potřeba některá evropská opatření revidovat. Úplný zákaz klecových chovů může být spolu se Zelenou dohodou takovou oblastí, nad kterou se bude potřeba zamyslet. Samozřejmě nutné zdůraznit, že tomu tak musí být při zohlednění životní pohody zvířat.

Převzato z Profilu.