Tímto krokem metropole pokračuje ve snaze nalézt co nejširší spektrum pěstounů. V legislativě je již schválena transformace takzvaných kojeneckých ústavů, které měly na starost péči o opuštěné děti do tří let věku, a Praha musí být na tuto změnu připravena. Kampaň bude k vidění v ulicích Prahy od dnešního dne a naváže na ni i putovní výstava. Vytvořeny byly také nové stránky (ZDE).

Kampaň má v první řadě zvýšit povědomí široké veřejnosti o náhradní rodinné péči představením konkrétních lidských příběhů spojených se zkušeností s pěstounskou péčí. V Praze je totiž, stejně jako v celé České republice, v současné době značný nedostatek zájemců o náhradní rodinnou péči. Děti, které se nacházejí v nepříznivé životní situaci a nemohou z různých důvodů vyrůstat ve své biologické rodině, přitom nutně potřebují zajistit náhradní rodinné prostředí na dobu nezbytně nutnou. „Nebudu měnit svět ani dělat velké věci, ale postarám se jako pěstounka na přechodnou dobu vždy o jedno dítě, které to zrovna potřebuje. To je můj kousek, který mohu udělat, a je na mně, jak bude ten kousek poctivý a laskavý,“ říká pěstounka na přechodnou dobu Sylva Lingová.

Druhým cílem kampaně je uvést na pravou míru mýty a předsudky, které ve společnosti panují. Například si mnoho lidí stále myslí, že pěstounem může být jen manželský pár, případně, že pěstounem se nemůže stát osoba žijící ve stejnopohlavním páru. „Říká se, že pěstoun nemusí být Superman, pro mě to ale superhrdinové jsou. Patří jim náš velký dík a respekt za to, že otevírají dětem nejen dveře svých domovů, ale hlavně svoje srdce a náruč. Dávají dětem naději a ukazují jim, že je pro ně na tomhle světě místo, kde se můžou cítit šťastné, chtěné a v bezpečí,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí Alexandra Udženija.

Zároveň s kampaní vznikl nový informační web na adrese ZDE. Ten slouží jako prostor pro získání informací o pěstounské péči, sdílení aktuálního dění a zajímavostí od odborné veřejnosti. Pražané se s kampaní setkají v rádiu, prostředcích MHD, na reklamních plochách, v tištěném a on-line prostoru nebo například ve školách.

„V zemi, kde v posledních letech výrazně narostl počet dětí, které vyrůstají mimo svou biologickou rodinu, musíme mít funkční systém, který se o ně postará. V Praze vidíme, že i když současný právní systém v tomto smyslu není ideální, jde to. Problém je spíše na celostátní úrovni kvůli komplikovanému systému, kdy se nedaří ani zvyšovat finanční ohodnocení. První vlna pěstounů, kteří se na možnost zapojit se do pomoci ohroženým dětem těšili mnoho let, byla vyčerpána před několika lety. Poté mnozí přechodní pěstouni skončili, případně se stali pěstouny dlouhodobými nebo zvolili jinou formu péče o děti. Nacházet nové pěstouny za stávajícího systému je ale velice komplikované. Pomoci tomu musí nadstandardní přístup ke každému pěstounovi, který je u městských částí a pražského magistrátu opravdu příkladný,“ říká Zdeněk Soudný, ředitel organizace Dobrá rodina, která pěstounům zajišťuje doprovázení a další odborné služby.