„Při prvním pohledu na nová data nás nemile překvapil nárůst problémů spojených s nadměrným užíváním technologií,” upozorňuje vedoucí výzkumu Roman Petrenko. „Jsme si vědomi, že technologie jsou součástí dnešního světa a děti na mobilech a počítačích hledají zábavu, komunikují přes ně s kamarády a využívají je i při vzdělávání. Ale 7 % žáků vykazovalo příznaky problémového užívání internetu, kdy čas trávený na internetu již výrazně negativně ovlivňuje jejich život a nedokážou přestat. Dalších 31 % žáků pak má symptomy nadměrného či nějak rizikového užívání internetu, kdy kvůli internetu zanedbávají čas na stravování, spánek, školní povinnosti. Toto číslo navíc pořád roste, proti minulému roku přibližně o desetinu,” doplňuje Petrenko.
Wellbeing žáků je prakticky stejný jako minulý rok, což byl ale nejhorší výsledek za sledované období. Bohužel se podle těchto čísel nepodařilo české společnosti trend zvrátit a začít spokojenost se životem u dětí zlepšovat. Aktuálně má 26 % žáků wellbeing na velmi nízké úrovni (minulý rok to bylo 27 %). Jedná se častěji o dívky (36 %) než chlapce (17 %).
Děti s nízkým wellbeingem uvádí, že nemají radost ze života, velká část z nich navíc trpí příznaky úzkostných a depresivních stavů. Z celé zkoumané populace mělo 15 % žáků příznaky těžké úzkosti a 20 % příznaky středně těžké až těžké deprese. Nejedná se o potvrzené diagnózy, výzkum pouze mapoval výskyt doprovodných symptomů, přesto se jedná o varovný údaj.
Výzkum také přinesl zjištění, že více než polovina žáků (53 %) trpí zhoršenou kvalitou spánku. Čtvrtina žáků (23 %) udává problémy odpovídající střední až těžké insomnii (poruchy spánku). U žáků, kteří mají problémy se spánkem, často nalézáme také zhoršené duševní zdraví, nadměrné užívání technologií a zvýšenou konzumaci energetických nápojů. Ke konzumaci energetického nápoje alespoň jednou za uplynulý rok se přiznala více než polovina žáků (62 %), 14 % žáků pije energetické nápoje denně nebo pravidelně.
Výzkum také ukázal, že nejvíce ohroženou skupinou z hlediska duševních obtíží jsou dívky ve věku 14 až 17 let, tedy žákyně v posledních ročnících základních škol a na středních školách. Této skupině je vhodné poskytovat zvýšenou pozornost a podporu.
Letos se poprvé šetření pokusilo zmapovat problematiku sebepoškozování, protože na velký nárůst tohoto jevu upozorňovali učitelé i další odborníci pracující s dětmi. „Přibližně čtvrtina dívek, konkrétně 26 %, se přiznalo, že se sebepoškodily v posledních 12 měsících. U chlapců se jedná o necelých 9 %. V součtu celé populace zkušenost se sebepoškozováním v posledním roce života uvedlo více než 17 % žáků. Nejčastějším způsobem sebepoškození je řezání, píchání či kousání až do stavu krvácení, tedy techniky záměrného narušování integrity vlastní kůže,” uvádí detaily analytička Dominika Matějovcová.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV