Cílem bylo vymyslet atraktivní a pestré využití prostoru Tržnice pro místní i turisty na přechodné období 10–15 let. Přechodné bylo zdůrazňováno především proto, že v tomto časovém horizontu by mělo přijít definitivní řešení. 

Všechny architektonické týmy měly na své návrhy velmi málo času, přesto vzniklo spoustu zajímavých nápadů. Skoro všechny týmy braly v úvahu celý prostor směrem k Šantovce, některé počítaly i s plochou bývalého autobusového nádraží. Nás Zelené potěšilo, že skoro ve všech vizích se počítalo s novou zelení a s odpočinkovou plochou. Návrhy si braly příklady dobré praxe z Curychu, Paříže a jiných velkých měst, která to se zelení umí.

Zaznívala též myšlenka tržnice jako variabilního prostoru pro konání různých akcí. Prostor pro trhovce proto byl navrhován s lehkými stoly, které se v případě potřeby dají přemísťovat, čímž se jen kousek od historického centra vytvoří velké náměstí.

Nejzajímavější nápad spočíval ve zrušení cesty vedle mostu na Šantovku, propojení s řekou a vytvoření zajímavé náplavky téměř ve středu města. I toto – zapojování řek a potoků do urbanistického ekosystému města – je trend, který Zelení samozřejmě podporují. Budova Tržnice je ovšem v soukromém vlastnictví a situace s ní je zatím patová. Zároveň ani jeden návrh nepočítal s demolicí této 150 let staré budovy. Pevně věříme, že i na základě workshopu se opět povede najít společnou řeč mezi městem a soukromým majitelem.

Budeme bedlivě sledovat, jak se situace okolo této dosud zanedbávané části Olomouce bude vyvíjet a pevně věříme, že konečné řešení bude založeno na moderních urbanistických přístupech, které vracejí do středu pozornosti pěší a kladou důraz na rekreační a socializační aspekty veřejného prostoru. Velké poděkování za uspořádání této podnětné konference patří Tomáši Pejpkovi a Výstavišti Flora.