V souvislosti s nezvládnutou migrační krizí do Evropy se stále více na různých evropských fórech skloňuje slovo solidarita.

„Solidarita znamená dobrovolnou společenskou soudržnost mezi rovnými, ochotu ke vzájemné pomoci a podpoře v rámci nějaké skupiny. Člověk je solidární s nějakou skupinou, pokud ji podporuje a její úspěchy i neúspěchy pociťuje jako vlastní.“

Od 19. století se solidarita začala chápat jako vyjádření pojmu „bratrství“. Francouzská revoluce a  heslo „Volnost, rovnost, bratrství“, se stalo heslem zejména dělnického hnutí a později sociální demokracie. V komunistickém hnutí se pojem solidarita užíval v souvislosti s mezinárodní solidaritou revolučních stran a naopak se pak měnil v heslo protestu proti totalitnímu státu.

Solidarita však může být zneužita a následně může vést k odmítavým až nepřátelským postojům při prosazování dílčích skupinových zájmů na úkor společnosti. Požadavek na solidaritu se může změnit na tlak na konformní jednání skupiny samé.

Solidarita a soucit s těmi, kteří jej potřebují, však nesmí být zneužíván, má význam pouze ve své dobrovolnosti a určitě ne pod jakýmkoliv tlakem a to ani tím migračním.

Evropě se daří udržet mír, konsolidovat se a je atraktivní pro miliony lidí. Evropa potřebuje společná řešení a těch může dosáhnout pouze, pokud k nim budeme přistupovat dobrovolně a s vědomím, že máme všichni společný cíl.

Našemu společnému projektu rozhodně neprospívá, když jsou některé země o některých cílech informovány až po přetržení cílové pásky a jsou jen důrazně vyzývány k solidárnímu zajištění všech provozních nákladů a dopadů.

Solidarita rozhodně není vynucené přijímání uprchlíků a ekonomických migrantů, které se snaží některé elity Evropské unie vnutit formou kvót všem členským státům. Pokud bychom ztratili možnost určovat, koho přijmeme na území svého státu a s kým a za jakých podmínek budeme žít, nestali bychom se pouhou provincií Evropské unie? Podíl na jejím řízení ukázalo například přehlasování v otázce těchto povinných kvót. Evropská unie musí být společenstvím rovnosti evropských národních států, jinak se zpronevěřuje principům, na kterých vznikla.

Pokud dnes postrádáme v demokratických společnostech soudržnost, ptejme se, co je příčinou?