Děkuji, pane předsedající. Teď si nejsem jistý, jestli COVID se nešíří Poslaneckou sněmovnou anebo jestli je to jaksi reakce na texaský masakr motorovou pilou. Nicméně jsem rád, že jsem se dostal nečekaně na řadu. A moje interpelace se týká asistence logopeda ve školkách a vůbec problematiky spojené s vývojovou disfázií u dětí.

Tento problém se týká dětí od řekněme dvou do sedmi let. A skupina těchto dětí je obrovská. Bohužel neexistuje pacientské sdružení, které by jaksi prosazovalo zájmy těchto dětí. A já mám řadu konkrétních dotazů, které asi nemá smysl tady číst. Já jsem je zpracoval písemně a přichystám je jako součást asi písemného dotazu, protože když je tady budu číst, tak se bude na ně panu ministrovi těžce odpovídat.

Principiálně se domnívám, že by stálo za zvážení zřízení center komplexní péče o děti s neurovývojovými vadami. A chtěl bych se zeptat, jestli o tom neuvažuje ve spolupráci Ministerstva školství a zdravotnictví. Domnívám se, že by měla v této oblasti být stimulace mateřských škol a základních škol, aby tady tu logopedickou průpravu těmto dětem nabízeli, protože tady jde o malé děti, které, když jsou včas léčeny, tak se pak dramaticky zlepšuje jejich schopnost učit se. Čímž, ať jsem tedy pragmatik, se zvyšuje jejich nasazení na trhu práce a zvyšuje se tím pádem výběr daní státu. Ať to máme ekonomicky provázané.

Další se týká speciálních pedagogických center pro vady řeči, které je v Brně na Veslařské, které se velmi liší ve svém posuzování a rozhodování od ostatních center. Na toto centrum byly stížnosti v Jihomoravském kraji na městě a ty stížnosti v podstatě nejsou řešeny. Nevím, jestli je to selhání centra nebo jednotlivce, ale rád bych, aby to bylo vyřešeno.

A konečně přítomnost asistenta v logopedických školách, si myslím, že je něco, co bychom měli podporovat. (Čas.) Tyto čtyři body já shrnu a předám. Děkuji.