Děkuju, pane místopředsedo. Já si opravdu myslím, že je i logičtější, abych navázala na jednoho z předřečníků, který před chvílí vystoupil, a to na mého kolegu předsedu ústavně-právního výboru pana Radka Vondráčka, který tady hovořil o advokacii. Byť to bezprostředně nesouviselo s konsolidačním balíčkem, tak já budu hovořit o justici v širším smyslu slova, hlavně o soudcích a státních zástupcích, budu hovořit i za ně a budu vás informovat o jednání, které tady už avizoval pan poslanec Radek Vondráček, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, totiž o včerejší schůzi podvýboru pro justici ústavně-právního výboru, který jsem svolala právě proto, abych dala prostor jejich vyjádření - byla to diskuse, čili žádné usnesení nebylo přijato, program jsme samozřejmě schválili - abych dala prostor pro jejich vyjádření, které oni chtěli ještě jednou předtím, než se zasáhne do jejich platů, aby tady zaznělo v Poslanecké sněmovně a abyste předtím, než zvednete ruku pro zásah, který je plánovaný a který do jejich platů zasahuje, jejich argumenty vzali v potaz.

Konkrétně. Ono totiž - člověk musí, pokud se nepohybuje v té řekněme finančně rozpočtové sféře, si dát prostor na terminologii, takže já se občas podívám do těch svých podkladů i do toho pozměňovacího návrhu, abych používala přesnou terminologii - dochází k tomu, že v rámci konsolidačního balíčku je obsažen i návrh, kterým se - a teď už budu velmi přesná - snižuje koeficient výpočtu, který je důležitý pro stanovení platu soudců, z trojnásobku - původně to byl koeficient trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu vždycky za předminulý kalendářní rok, a ten se měl snížit na nějaké... 2,822 přesně.

A soudci upozorňují na to, že tím dochází opět k porušení slibu, který jsme jim dali a já si to pamatuji velmi dobře, protože v době, kdy jsem byla ministryně spravedlnosti, tak jsem v roce 2014 čelila ne hrozbě, ale už existenci, koncem roku 2014 a 2015, desítky žalob, které se tenkrát podávaly, a s tehdejším předsedou Nejvyššího správního soudu doktorem Baxou jsem vlastně řešila ty otázky. On byl takovým neformálním mluvčím za ty soudce a nakonec jsme se dohodli. Obě strany udělaly ústupek, něco jsme doplatili za ty neuhrazené finanční prostředky, které měly směřovat v minulých letech, v minulých... Já jsem vyřešila situaci nebo řešila situaci mnoha let, ne jednoho roku. A oni zase ustoupili od těch žalob, takže nakonec nás to o několik miliard, státní rozpočet, stálo méně.

Ale mám to v živé paměti, bylo to hrozně nepříjemné. Řešila jsem to za své předchůdce, ministry spravedlnosti. Připadala jsem si, že je to strašně nespravedlivé, ostatně v politice se mi to stalo mnohokrát, ale tenkrát to dopadlo dobře. Vyřešilo se to a několik let, řekněme, čtyři, pět let byl klid. Nezasahovalo se do té platové základny. Mimochodem ten fiskální profit je minimální, tím vůbec z hlediska nějakých příjmů... těch soudců je 3000. Jakýkoliv zásah, který nemůže být samozřejmě razantní a musí se řídit i tím pravidlem, že je to jeden z pilířů (?) právního státu, nesmíme zpochybnit jeho nezávislost. Tak je minimální a spíš symbolický.

Čili pět let se nezasahovalo, protože nebyl důvod a i kdyby někdo něco takového chtěl udělat, tak ty vlády, včetně naší vlády, by toto nechtěly. Jedinou výjimkou byla postcovidová doba. A jestli si vzpomínáte, tak tenkrát jsme 1. ledna 2021 vycházeli z výše platových základen, nejenom tedy soudců a státních zástupců, ale i představitelů státní moci, čili nás politiků, ve výši platné pro rok 2020. Sledovalo se tím zajištění úspor státního rozpočtu, probíhala tenkrát naplno epidemie Covid-19. Ale od 1. ledna 2022 došlo k reaktivizaci (aktivizaci?) toho automatického určování výše platové základny, čili zase se všechno stabilizovalo. A tenkrát opravdu i v rámci toho šoku covidového ta justice řekla dobře, sice nějaké žaloby byly podány, ale absolutně mimořádná situace a bralo se to jako přechodné období a bylo to i takto námi prezentováno.