Děkuju, pane místopředsedo. Já si opravdu myslím, že je i logičtější, abych navázala na jednoho z předřečníků, který před chvílí vystoupil, a to na mého kolegu předsedu ústavně-právního výboru pana Radka Vondráčka, který tady hovořil o advokacii. Byť to bezprostředně nesouviselo s konsolidačním balíčkem, tak já budu hovořit o justici v širším smyslu slova, hlavně o soudcích a státních zástupcích, budu hovořit i za ně a budu vás informovat o jednání, které tady už avizoval pan poslanec Radek Vondráček, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, totiž o včerejší schůzi podvýboru pro justici ústavně-právního výboru, který jsem svolala právě proto, abych dala prostor jejich vyjádření - byla to diskuse, čili žádné usnesení nebylo přijato, program jsme samozřejmě schválili - abych dala prostor pro jejich vyjádření, které oni chtěli ještě jednou předtím, než se zasáhne do jejich platů, aby tady zaznělo v Poslanecké sněmovně a abyste předtím, než zvednete ruku pro zásah, který je plánovaný a který do jejich platů zasahuje, jejich argumenty vzali v potaz.

Konkrétně. Ono totiž - člověk musí, pokud se nepohybuje v té řekněme finančně rozpočtové sféře, si dát prostor na terminologii, takže já se občas podívám do těch svých podkladů i do toho pozměňovacího návrhu, abych používala přesnou terminologii - dochází k tomu, že v rámci konsolidačního balíčku je obsažen i návrh, kterým se - a teď už budu velmi přesná - snižuje koeficient výpočtu, který je důležitý pro stanovení platu soudců, z trojnásobku - původně to byl koeficient trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu vždycky za předminulý kalendářní rok, a ten se měl snížit na nějaké... 2,822 přesně.

A soudci upozorňují na to, že tím dochází opět k porušení slibu, který jsme jim dali a já si to pamatuji velmi dobře, protože v době, kdy jsem byla ministryně spravedlnosti, tak jsem v roce 2014 čelila ne hrozbě, ale už existenci, koncem roku 2014 a 2015, desítky žalob, které se tenkrát podávaly, a s tehdejším předsedou Nejvyššího správního soudu doktorem Baxou jsem vlastně řešila ty otázky. On byl takovým neformálním mluvčím za ty soudce a nakonec jsme se dohodli. Obě strany udělaly ústupek, něco jsme doplatili za ty neuhrazené finanční prostředky, které měly směřovat v minulých letech, v minulých... Já jsem vyřešila situaci nebo řešila situaci mnoha let, ne jednoho roku. A oni zase ustoupili od těch žalob, takže nakonec nás to o několik miliard, státní rozpočet, stálo méně.

Ale mám to v živé paměti, bylo to hrozně nepříjemné. Řešila jsem to za své předchůdce, ministry spravedlnosti. Připadala jsem si, že je to strašně nespravedlivé, ostatně v politice se mi to stalo mnohokrát, ale tenkrát to dopadlo dobře. Vyřešilo se to a několik let, řekněme, čtyři, pět let byl klid. Nezasahovalo se do té platové základny. Mimochodem ten fiskální profit je minimální, tím vůbec z hlediska nějakých příjmů... těch soudců je 3000. Jakýkoliv zásah, který nemůže být samozřejmě razantní a musí se řídit i tím pravidlem, že je to jeden z pilířů (?) právního státu, nesmíme zpochybnit jeho nezávislost. Tak je minimální a spíš symbolický.

Čili pět let se nezasahovalo, protože nebyl důvod a i kdyby někdo něco takového chtěl udělat, tak ty vlády, včetně naší vlády, by toto nechtěly. Jedinou výjimkou byla postcovidová doba. A jestli si vzpomínáte, tak tenkrát jsme 1. ledna 2021 vycházeli z výše platových základen, nejenom tedy soudců a státních zástupců, ale i představitelů státní moci, čili nás politiků, ve výši platné pro rok 2020. Sledovalo se tím zajištění úspor státního rozpočtu, probíhala tenkrát naplno epidemie Covid-19. Ale od 1. ledna 2022 došlo k reaktivizaci (aktivizaci?) toho automatického určování výše platové základny, čili zase se všechno stabilizovalo. A tenkrát opravdu i v rámci toho šoku covidového ta justice řekla dobře, sice nějaké žaloby byly podány, ale absolutně mimořádná situace a bralo se to jako přechodné období a bylo to i takto námi prezentováno.

No a dochází k válce na Ukrajině, dochází samozřejmě k tomu, co je příčinou dnešních a včerejších a vlastně červencových debat, čili konsolidačnímu balíčku a dochází kromě jiného i k zásahu do platů soudců. Ale tady já upozorňuji a budu používat ty argumenty, které jsem včera slyšela, které jsou zachycené, každý si je může se stenozáznamu poslechnout. Některé zazněly i na ústavně-právním výboru, některé jsou obsažené v připomínkách, které poslal předseda Nejvyššího soudu již koncem května tohoto roku. Tam dochází k porušení několika principů, kromě toho politického slibu, na který asi moc spoléhat nelze v dobách zlých, ale hlavně tady dochází k tomu, že to rozhodnutí zasáhnout do platů soudců jde proti ustálené judikatuře Ústavního soudu. Je to zejména ústavní nález 28 z roku 2013, který byl včera opakovaně na schůzi citován a bylo apelováno na to, aby si to před hlasováním každý ještě přečetl. Já si nemyslím, že si vezmete ten čas a budete teď studovat nálezy Ústavního soudu, takže já jenom ve stručnosti tedy upozorňuji na to, že ten nález a další nálezy, na které se soudci včera odvolávali a byly to špičky justice, byli to představitelé nebo zástupci předsedů nejvyšších soudů, krajských soudů, Vrchního soudu v Praze, nejvyššího státního zastupitelství, čili byli to lidé, kteří jsou zodpovědní za dobrý a kvalitní výkon justice v širším smyslu slova. Čili nejenom soudců, ale i státních zástupců.

Tak ti upozorňovali na to, že je to v podstatě takové poselství nás politiků, že nedodržujeme nejen své sliby, ale že opovrhujeme i nebo minimálně ignorujeme ustálenou judikaturu Ústavního soudu. A ten právě v tom nálezu 2013 říká kromě jiného, že by platové poměry soudců měly být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoliv pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení, například proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou.

A současně i upozorňují na riziko, že to nemusí skončit jenom u Ústavního soudu, že to může skončit i u Soudního dvora Evropské unie, kde už skončili a v roce 2016 se řešil případ portugalských soudců. Byť ti portugalští soudci tenkrát neuspěli, tak v tom odůvodnění je jasně deklarováno, že neuspěli proto, že neprokázali, že by se v rámci konsolidace veřejných rozpočtů v Portugalsku všem zaměstnancům, nebo jak občas se říká služebníkům státu, čili placených z rozpočtu, nesnížil ten plat. Tam se tenkrát opravdu všem snížil plat, takže se snížil i těm soudcům. Ale tam upozorňuje Soudní dvůr, že v podstatě v případě, kdyby se prokázalo, že jedna kategorie zaměstnanců nebyla snížena nebo dokonce byly platy zvýšené, tak by uspěli.

A to je případ českých soudců. Protože soudci u nás a státní zástupci, tam ten zásah byl provedený nebo teď doufám, že nebude, ale byl už provedený v tom návrhu. Doufám, že to neodsouhlasíme, v tomhle jsem optimistická, pokud budete dobře poslouchat. A u ostatních zaměstnanců, přestože se říká a píše a deklaruje, že jejich platy nezůstaly stejné, natožpak aby byly zvýšeny, tak to není pravda, protože u některých státních zaměstnanců zůstaly na stejné úrovni, anebo jsou dokonce zvýšeny. Ani nebudu jmenovat, protože jim to přeju, nicméně samozřejmě, že soudci tento argument využijí. Já bych ho na jejich místě využila taky, takže vám mám vyřídit, že v tomto ohledu v těch žalobách samozřejmě to bude silný argument.

Další argument, kromě tedy toho obecného, že to jde proti ustálené judikatuře Ústavního soudu a že už se k tomu vyjádřil, tak, jak jsem tady před chviličkou řekla i Soudní dvůr Evropské unie v případě těch portugalských soudců, tak tam také upozorní na další podmínku toho, aby takovému zákazu mohlo... zásahu mohlo dojít, a to je projednání s příslušnými představiteli justice. A protože nemáme doteď nejvyšší soudcovskou radu, což jsem tedy tenkrát navrhovala, tak se musí jednat právě s těmi špičkami a oni říkají, že Ministerstvo spravedlnosti pouze přišlo, oznámilo, informovalo, sdělilo, ale neprojednalo.

A neprojednalo v tom smyslu, že by jakýmkoli způsobem vyslechlo ty připomínky a modifikovalo svůj názor. Oni to nepovažují za projednání, a zřejmě jak jsem pochopila, ale nebudu predikovat, obzvlášť negativně, ale zřejmě minimálně u některých, obávám se, že to nebudou desítky žalob, ale stovky žalob, neřku-li ještě více, pokud bychom to schválili, takže to bude také pádný argument, že se vydává za projednání pouhé informování.

Pak tam samozřejmě zazněly argumenty, které bych nazvala trošku méně právní, spíše takové politické, ale já je vůbec nepodceňuji, protože víte, a obzvlášť teď v poslední době se šíří různé dezinformační kampaně, které míří proti respektu, prestiži, kvalitě práce české justice, a nemusíme s ní být spokojeni vždycky. Také jsem s ní vždycky nebyla spokojena, ale je to jeden z našich pilířů právního státu, to snad nikdo nebude zpochybňovat. A v této situaci my vysíláme signál, že do platové základny soudců zasáhneme, není to dobře zdůvodněné, chybí ekonomická analýza, asi proto, že opravdu ta úspora je zanedbatelná, a říkáme tím jinými slovy vlastně, ta kvalita asi za moc nestojí, tak jim to snížíme. Nebo říkáme, mají moc, nezaslouží si to. Nebo říkáme, musíme spořit všude, a kde jinde než u soudců, kteří se mají tak dobře až do sedmdesáti, a ty platy vlastně jsou příliš vysoké. Tohle jsou samozřejmě politická hodnocení, politická tvrzení, dá se o tom diskutovat hodiny. Není to to právní, čeho bychom se měli brát více. Nicméně ten signál tam je, a v době, kdy naše společnost je dost rozdělená, kdy řada lidí se bojí války, řada lidí se bojí i svůj názor ve vztahu k válce vyjádřit, tak si myslím, že jeden z pevných pilířů je právě pilíř právního státu, bez kterého nemůžeme fungovat. A soudci vám ještě vzkazují, že se vůbec nezdráhají debatovat o reformě soudnictví v tom smyslu, že samozřejmě potřebují dobře zaplacené, nebo aspoň průměrně zaplacené, čili z jejich pohledu dobře, protože je to podprůměrné, soudní pomocníky. Své zaměstnance soudních kanceláří. Všichni víme, že je to tam, mě napadá opravdu výraz bědné a nedůstojné občas ty platy. Na jedné straně dobře zaplacený soudce, na druhé straně velmi špatně zaplacená zapisovatelka. Na práci každého z nich byť v jiné míře záleží. Čili soudci vzkazují, že se rádi zapojí, ale ad hoc zásah do jejich platové základny vnímají jako špatné hodnocení, jako v podstatě znevážení své práce a porušení slibu, který kdysi jsem jim dala já, pak jsme ho zopakovali, a naposledy to tedy bylo v roce 2021.

Takže kdybych to shrnula, politika je opravdu o symbolech, jak tam řekla jedna představitelka jednoho soudu. A jde tady vždycky o principy. Já s ní naprosto souhlasím. Zamysleme se nad tím, jestli tím symbolem, kterým je právní stát, nebo jestli ten symbol, kterým je právní stát, bychom neměli více chránit a neměli bychom teď nic dělat, měli bychom prostě dát ruce pryč od těchto rádoby populistických gest, kterými možná jako politici si vysloužíme pár bodíků, ale ve skutečnosti otřásáme důvěrou veřejnost v to, co by nám mělo být více méně svaté. V těch pár zbylých pevných pilířích demokratického státu, kterým já věřím, že pořád justice je.

Z tohoto pohledu nezbývá, než abych se uchýlila k tomu, co jsem původně myslela, že ne. Ten pozměňovák jsem tam dávala až odpoledne. Ještě jsem si je chtěla jednou vyslechnout a prostudovat si tu judikaturu Ústavního soudu, seznámit se s celkovými trendy. Z Nejvyššího správního soudu říkal, nemýlím-li se, pan předseda, že si nechal udělat i analýzu v sousedních zemích, jak jsou ohodnocováni u našich sousedů ti soudci, a my jsme v průměru. Rozhodně nevybočujeme, že by tady soudci byli nadprůměrně hodnocení, ale to trošku odbočuji.

Čili po prostudování nakonec jsem si říkala, ten pozměňovací návrh, který mám připravený, dám, budu na vás apelovat, abychom touto, nazvu to neúsporou, nerozpohybovali něco, čehož potom výsledky budeme očekávat s jistým napětím, a možná i potom velmi neradi uslyšíme, že nález Ústavního soudu potvrdil dosavadní judikaturu ustálenou. Nechci předvídat. Nové obsazení Ústavního soudu už jsem taky slyšela, může vést k jiným závěrům a k jiným rozhodnutím. Na druhé straně každý rozumný ústavní soudce respektuje, pokud jsou tam věcné argumenty, i své předchůdce, naopak se z nich poučí v řadě věcí, a koriguje jenom tam, kde je to nezbytně nutné. A toto je věc, kde si troufnu říct, že to opravdu nezbytně nutné není, korigovat ustálenou judikaturu.

Takže na vás apeluji, aby stejně jako já, ale nejenom já naštěstí, i mí kolegové poslankyně a poslanci z hnutí ANO, z nichž mnozí, jak dobře víte, byli postiženi opakovaně rozhodnutími, a to říkám s nadsázkou, justice, kde nebyli spokojeni, někteří z nich to i mediálně vyjádřili, někteří šťastněji, někteří méně šťastně, tak přesto jsme se dohodli, že ten pozměňovací návrh můj podpoří, spolupodepsala ho ještě paní poslankyně Ožanová, která byla na tom jednání, sledovala to, většina členů seděla tady, a proto tedy tlumočím a odkazuji na stenozáznam, protože argumenty byly tak pádné, a já jsem moc ráda, a chtěla jsem na tomto místě paní poslankyni Ožanové vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, poděkovat, že tam přišla v době, kdy tady zuřily hádky, tak ona tam seděla a poslouchala ty špičky justice. A ona potom říkala, já to podepíšu, protože tohle je už příliš vážné. Takže já na vás apeluji, abyste tento návrh možná výjimečně podpořili, abychom zbytečně nesahali do něčeho, co funguje, abychom nečelili záplavě žalob ze strany soudců, a nechci být sýčkem, ale obávám se po svých zkušenostech z roku 2015, že to je víc než reálné, a abychom potom nesplakali nad výdělkem. A kromě toho jako politička, občas musíme něco snést. Samozřejmě nikdo z nás nemá odvahu říci, já si svůj plat jako politik, jako představil státu, si ho nesnížím. No to už by mě příště lidi nezvolili jako voliči. Budiž. Ale nechme tu možnost, aby právní stát reprezentovaný zejména justicí toto privilegium měl, a nesahejme do jeho platové základny.

Čili můj pozměňovací návrh, který je tam vložený pod číslem 3129, je velmi jednoduchý. Tam pouze zvyšuji nebo vkládám tam bod 7, který zní, že v té určité části a v tom určitém paragrafu ten text 2,822 násobek se nahrazuje textem trojnásobek, což znamená, že zachování koeficientu výpočtu platu soudců ve výši trojnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené zase na ty zaměstnance, na ty služebníky státu, s tím že automaticky by se to promítlo, pochopitelně to dopadne i na státní zástupce, kteří mají sice méně, ale z toho trojnásobku budou mít více, než po tom zásahu, který se navrhuje.

A pak se nezděste, milí mí kolegové a kolegyně, političky a politikové, nahrazuji tam i text 83,3 % textem 78,36 %, čili vlastně nám to snižuji, nám politikům, protože tak odvážná nejsem, a myslím, že ta solidarita je tady na místě, a netvoříme pilíř v tom smyslu a nejsme justicí.

Takže nám to snižují tak, aby ve výsledku, protože pokud vy byste akceptovali ten návrh a nechali tam, nechali to prostě být a nechali tam ten trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy, tak logicky by se nám to počítalo z toho trojnásobku a tím pádem, abychom zůstali na tom, co tady pan ministr financí chce, abychom měli nebo navrhuje, tak tam máme 78,36 %, protože je to počítáno z toho vyššího základu oproti těm 83,3 %. Já jenom na to upozorňuju, protože už jsem se setkala v neformální debatě s tím, že někdo říkal, nám to ale snižuješ víc. Ne nesnižuji, je to úplně stejně snížené, jak se navrhuje, akorát se to promítá ta vyšší základna logicky do nižšího procenta, ale ve výsledku to bude stejné.

Takže ještě na závěr chci říci, že soudci vzkazují, že je jim to strašně líto, že velmi neradi a že v podstatě chápou, jak je to i nepříjemné a trapné neustále hovořit o platech a že jsou tomu vystavováni té diskusi opakovaně v průběhu volebního období a že se tentokráte opravdu v tom roce 2021 spolehli, že už k tomu nikdy nedojde. A velmi se podivují, že jsme se k tomu opět uchýlili, respektive, že je zde koalicí toto navrhováno.

Mně bylo dokonce neformálně řečeno, že pomáhám koalici tím. Já si myslím, že tím pozměňovacím návrhem nepomáhám koalici, ale pomáhám české společnosti, aby nečelila žalobám úplně zbytečným, drahým a řekněme trošku dehonestujícím pro nás, kteří bychom to schválili. Takže v rámci té pomoci napříč politickým spektrem vás žádám, prosím tedy i za ty soudce a státní zástupce, abyste podpořili ten pozměňovací návrh, který potom v podrobné rozpravě ještě odůvodním, a to ne z toho důvodu, že si vždycky myslíme, že je práce naší justice, našich soudců a státních zástupců bezchybná. Vůbec ne, ale je pořád velmi důležitá, velmi dobrá, jak zaznělo v porovnání třeba s jinými zeměmi, jak zaznělo včera i z úst pana náměstka ministra spravedlnosti Stanislava, který tam děkoval a říkal - dokonce tam já bych byla i opatrnější - to byly superlativy, jak hodnotil justici. A přesto připustí takovýhle zásah. Takže škoda, že tady není pan ministr Blažek, já se ho v interpelacích zeptám na ten důvod, jestli k tomu byl donucený, nebo co za tím bylo. Myslím teď z finančních důvodů, protože na jedné straně hodnotím perfektně výkon české justice, což já bych tam byla opatrnější, v některých případech ne ze sta soudců sto soudců pracuje úplně na jedničku s hvězdičkou, ale hájím tady právní stát. Hájím stabilitu a hájím ustálenou judikaturu Ústavního soudu.

Takže v závěru prosím, napříč politickým spektrem bez ohledu, jestli budete zvedat svoji ruku za hnutí ANO nebo za ODS třeba, podpořte ten pozměňovací návrh a pak už o tom nemusíme mluvit celý zbytek volebního období, ale pokud bude chtít pan ministr spravedlnosti, může zahájit vážně míněné debaty o reformě, kterou soudci sami přivítají. Děkuji vám za pozornost.