Česká televize je placena z televizních poplatků, které musí platit i ten, jenž ji nesleduje. Jde o nucenou televizní daň. Je ji nucen platit i ten, proti kterému se lže. To je jednání v rozporu s dobrými mravy. Proč by lidé měli financovat protiprávní činnost vůči sobě? Vzpomeňme na nezákonnosti v době totality 1939-45 i po roce 1948, kdy popraveni, respektive jejich dědici museli platit náklady nezákonného výkonu trestu smrti. Řada lidí nerada platí z donucení státu České televizi televizní poplatek za vysílání, které obsahuje lži anebo prostě proto, že České televizi nevěří či se jim obsah vysílání nelíbí.

Proto senátor Jan Veleba navrhuje, aby televizní a rozhlasový poplatek neplatily osoby, které byly vysíláním České televize či Českého rozhlasu postiženi po dobu 5 let. Fakt poškození musí uznat Rada České televize, jako její orgán, a Rada Českého rozhlasu, jako jeho orgán, nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, což je státní orgán, který má v působnosti zákonnost a monitorování rozhlasového a televizního vysílání, nebo soud.

Návrh senátora J. Veleby umožňuje náhradní plnění za televizní a rozhlasovou daň. Jestliže stát dříve dokonce umožnil náhradní plnění za povinnou vojenskou službu z důvodu výhrady svědomí a zavedl civilní službu, tím spíše by měl umožnit náhradní plnění i zde, když řada osob může mít výhrady, i z důvodu svého svědomí, k vysílání České televize a Českého rozhlasu. Je nesprávné takové osoby nutit finančně se podílet na daném vysílání. Aby byla zajištěna vážnost úmyslu náhradního plnění, je toto plnění stanoveno na 1,2 násobek výše příslušného poplatku. Toto navýšení zabrání i případnému spekulativnímu chování, kdy by někdo měl v úmyslu takto činit pro získání daňové výhody v rámci daně z příjmů za poskytnutí daru na daňově uznatelné účely. Náhradní plnění musí být poskytnuto na kulturní účely nebo televizní a rozhlasové vysílání (Radio Proglas, Televize Noe). Příjemcem mohou být jen příspěvkové organizace státu (Moravské galérie), kraje nebo obce (Městské divadlo Brno, Národní divadlo Brno, Národní divadlo moravskoslezské Ostrava, Filharmonie Brno) nebo právnické osoby s veřejnou prospěšností.

Návrh senátora J. Veleby dále umožňuje nově platit televizní či rozhlasový poplatek ve prospěch příslušného studia České televize či Českého rozhlasu. Nemění se tím příjem této částky pro Český rozhlas či Českou televizi, ale zohledňuje se spojení obyvatel s konkrétním regionem, kde žijí a kde příslušné studio působí. To umožní poplatníkům, aby podporovaly především to vysílání, které sledují a poslouchají v rámci České televize či Českého rozhlasu.