Navíc ještě turecká televize vyzývá k tomu, aby se vydali na cestu do Evropy, a jsou jim také přistavovány autobusy až k hranici. Turecký ministr obrany uvedl, že za poslední tři dny odešlo k tureckým hranicím s Řeckem dokonce 117 677 lidí. Na území Turecka aktuálně pobývá 3,7 milionu syrských ilegálních imigrantů a dalších 1,2 milionů osob se dalo do pohybu po obnovení bojů v syrské provincii Idlíb, jako důsledek invaze Turecka do suverénního syrského státu. Ti všichni, nebo větší část z nich, by se potenciálně mohli vydat na cestu do Evropy.

To už by se dalo přirovnat k soustředění hybridního vojska, jakkoli chabě vyzbrojeného, ale o to početnějšího, u hranic EU. Akutně hrozí proražení pozemní řecké hranice, námořní hranice Řecka jsou v ohrožení už dávno, spíš by se dalo říct, že jsou narušovány naprosto pravidelně. Je to paradox, protože řecká armáda je v přepočtu na obyvatele nejpočetnější v celé EU. Řecko dává dokonce 5% svého rozpočtu na obranu, ale vypadá to, že s tímto intenzivním hybridním útokem si už sami poradit nedokážou.

Je to také tím, že Řecko má dva typy terénu, který musí bránit. Jednak je to pevnina, kde je opevnění ve směru k Turecku místy nedostatečné (ostnatý drát ve výšce 1,2 metru je zoufale málo na opravdu nepropustnou hranici.) Navíc ještě musí Řecko bránit přes 3 000 ostrovů (z nichž je jen 167 obydlených), což je dohromady jedna čtvrtina rozlohy Řecka, navíc část jich je v těsné blízkosti Turecka. Zeměpisné podmínky a množství ostrovů jsou tedy pro obranu Řecka velmi nepříznivé.

Vzhledem k mohutné „armádě“ ilegálních migrantů u řeckých hranic je aktuálně nepředstavitelné, že by to Řekové zvládli sami. A pokud jim ostatní země EU, včetně České republiky, bezodkladně nepomůžou, hrozí, že migranti se do Řecka převalí a už je nikdo nezastaví na jejich pochodu do ostatních států EU. NATO takticky mlčí anebo Turecko podporuje.

Koho tedy vyslat? Nabízí se dvě možnosti. Armádu nebo policii. Naše armáda už dlouho neplní svoji prvořadou úlohu zakotvenou v ústavě, kterou je obrana teritoria České republiky. Místo toho je velká část našich vojáků dislokována v tuctu zahraničních operací, anebo se neustále točí v koloběhu různých cvičení, také velmi často v zahraničí. Politické strany a hnutí zahraniční operace naší armády často vysvětlují povinností bránit Českou republiku v dostatečné vzdálenosti od našeho území, aktuálně navíc chtějí vyslat ještě 60 speciálů do Mali. Paradoxně právě teď by ale měli skvělou možnost realizovat zahraniční pomoc, která by opravdu pomohla nejen Řecku, ale hlavně bezpečnosti Evropy, včetně České republiky. Až se migrační vlna dovalí na naše hranice, a my bychom měli aktivovat ochranu hranic (včetně tzv. zelené hranice), s hrůzou zjistíme, že na to nemáme dost lidí. To se politici ale přiznat neodvažují.