Zajímavé je, že letos se prakticky celá volební kampaň přesunula do médií a na sociální sítě. Venkovní kampaň byla zřetelně menší, což je škoda. Přímý rozhovor s politikem je vždycky zajímavější, než když na Vás vykukuje jeho vyžehlený obličej z banneru nebo pečlivě na efekt naplánované video. Ale kandidáti pětikoalice se bojí jít mezi lidi, akorát tak do televizního anebo rozhlasového studia.

Co je potom zvláštní na letošních volbách do Evropského parlamentu je to, že v nich je ještě více zvýrazněn rozdíl, co kdo slibuje do voleb a co pak reálně po volbách dělá. Divit se budou voliči SPOLU až se jim ti europoslanci hned po volbách rozprchnou do různých frakcí jak "hejno vrabců". Už jsme to jednou viděli v Poslanecké sněmovně. Dovnitř ve sněmovních volbách koalice SPOLU vstoupila ve spořádaném šiku a hned potom se rozprchli na tři strany, honem „urvat" pro každého vlastní poslanecký klub.