Květnové události roku 1945 tvoří neoddělitelnou součást naší historie. Letos si připomínáme 75. výročí konce II. světové války. Květnové povstání českého lidu a osvobození Československa armádami Spojenců znamenalo konečnou porážku nacistického Německa. Je třeba znovu připomenout zapomínané obětí 132 000 vojáků tehdejší sovětské armády a 33 000 vojáků rumunské armády, kteří padli v letech 1944 a 1945 na území Československé republiky. Je potřeba také zdůrazňovat, že drtivou většinu našeho území osvobodila armáda sovětská, která přinesla i největší oběti na životech. Zachránili nás před konečným řešením české otázky, kdy Německo plánovalo likvidaci našeho národa. Německo také dosud zaplatilo jen mizivý díl válečných reparací. Osobně jsem přesvědčen, že hnutí SPD (jako jediná politická strana zastoupená v Parlamentu) nepovažuje tuto otázku za uzavřenou a žádá zaplacení zbytku reparací, které nám po právu náleží.

Překrucování historie je nepřípustné, stejně jako je neakceptovatelné úmyslné zhoršování mezinárodních vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací, prováděné v současné době některými pražskými politiky. Je velmi důležité bránit se jakýmkoli pokusům o relativizaci událostí II. světové války a vůbec jakýmkoliv přepisování dějin. Tyto déle trvající procesy minulý měsíc vyvrcholily odstraněním pomníku sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který vedl vítězné tažení proti fašistickému Německu, osvobodil koncentrační tábory v Osvětimi a v Terezíně a před jeho armádou prchly nacistické jednotky okupující Prahu. Ve své domovině byl za své vojenské zásluhy vyznamenán dvěma tituly Hrdina Sovětského svazu. U nás byl vyznamenán titulem Hrdina Československé socialistické republiky, československým Řádem Bílého lva 1. stupně, československým Řádem Bílého lva Za vítězství 1. stupně, Vyznamenán byl také Medailí Za osvobození Prahy a desítkami dalších řádů a medailí. Také se podílel na karpatsko-dukelské operaci v roce 1944 společně s našimi vojsky pod velením našeho pozdějšího prezidenta - vojáka armádního generála Ludvíka Svobody. Jednalo se tedy o mimořádného vojenského stratéga a jeho podíl na konečné porážce nacistického Německa je zcela nezpochybnitelný.

Je malicherné zabývat se tím, kdo kdy přesně prošel, kterým místem, když je jasné, že to byla věc vojenské strategie a taktiky. Pomník takovému vojevůdci byl odstraněn a naopak byl 30. dubna 2020 postaven v Řeporyjích v Praze pomník Vlasovcům, tedy zběhům sovětských vojsk, kteří bojovali na straně nacistických Němců, aby v závěru války, když viděli, že se situace otočila, tito zběhové pomohli bojujícím Pražanům v Květnovém povstání.