Ministerstvo obrany koupí od Tatry stovky kolových obrněných transportérů TITUS.

Spolu se 107 osmikolovými pandury a 230 novými pásovými vozidly pěchoty, jejichž nákup se teprve připravuje, mají být páteřní technikou pozemního vojska – 4. brigády rychlého nasazení a 7. mechanizované brigády. Tedy pro jednotky předurčené primárně na „zahraniční dobrodružství“ zpravidla bez mandátu RB OSN. Kde je však výzbroj a technika určená pro jednotky předurčené na teritoriální obranu naší republiky? Mám tím namysli zejména reakci na změnu bezpečnostního prostředí v souvislosti s ilegální migrací v Evropě a děním na Ukrajině.

Obecně by s tímto nákupem mohl být vysloven souhlas. Ano, dochází k zakázkám pro domácí firmy, nicméně, není to účelové a nezavání to korupcí? Také nevím, kde na to najednou armádní plánovači v čele s ministrem Stropnickým přišli, ale v Koncepci výstavby Armády České republiky 2025, která byla schválena v závěru roku 2015, jsme se mohli z dostupných zdrojů dozvědět, že se počítá s rozvojem a modernizací ozbrojených sil ve dvou důležitých etapách. V té první, do roku 2020, chce armáda především doplnit personál a posílit roli aktivních záloh a zároveň plánuje nahradit zastaralou a dosluhující techniku, jako například bitevní vrtulníky Mi-24/35 nebo mobilní radiolokátory. Počítá také s doplněním operačních rezerv munice a dalšího materiálu. Do toho chtějí armádní plánovači nakoupit 230 pásových obrněných vozidel za 50 mld. Kč (tedy jedno vozidlo za čtvrt miliardy Kč !!) jako náhradu za BVP2, která jsou od roku 2015 za prahem životnosti. O 230 kolových obrněných transportérech za 20 miliard korun jsme se nikde nedočetli. Pouze se uvádějí v souvislostí jako prostředky velení a řízení, tedy pár kusů.

Nějak se to všechno armádním plánovačům zašmodrchává a nevychází. Co krok, to nápad. Tak třeba plán na pořízení nových radarů za 3, 6 miliardy Kč. Podle dostupných zdrojů ze čtyř oslovených dodavatelů jeden odstoupil a další dva žádají odklad a tudíž horkým favoritem se stávají radiolokátory z Izraele.

Po nákupu lehkých obrněných vozidel a transportérů typu Dingo, Iveco a Pandurech tedy zřejmě další podivný nákup a zejména další rozdíl v unifikaci a tedy zvýšení celkových nákladů na logistiku a životní cyklus. Po Dingu a Ivecu se zem slehla a aféra okolo nákupu Pandurů spojených s uplácením a korupcí v řadách ODS je dostatečně známá. Takže zřejmě další účelová zakázka pro lobbisty a vládnoucí politické strany je zřejmě na obzoru.