Ne všechny Benešovy dekrety se však týkaly té oblasti, pod kterou jsou nejvíce citované, totiž majetku Němců, Maďarů a dalších osob pobývajících na území Československa, úpravy jejich občanství, konfiskací apod., těch je celkem 8, a patří mezi zásadní. Ty nejrelevantnější otázky řeší dekrety 5/1945 a 12/1945. Ty ostatní Benešovy dekrety se týkaly běžné státní agendy, toho, co bylo třeba uspořádat vzhledem k nefunkčnosti parlamentu (Národního shromáždění). Hlavní podstatou těchto osmi Benešových dekretů je, že se postupně zabavuje majetek Němců, Maďarů a kolaborantů na českém a slovenském území. Výjimkou jsou osoby německé a maďarské národnosti, které se aktivně účastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky a byli to schopni prokázat. O takových výjimkách rozhodovaly okresní národní výbory, resp. ministerstva (např. ministerstva vnitra a zemědělství pro rozhodování o půdě). Je tedy dnes nesmyslné rozhodovat o tom znovu, když už není dost podkladů ani svědků.

Jak už jsem zmínil, Benešovy dekrety se v českém právním řádu opírají o zákon 57/1946 Sb. Je tedy nezbytně nutné hlídat, aby se tento zákon „náhodou” nezatoulal mezi zákony, které jsou prohlášeny za obsoletní.

Další možností, jak narušovat platnost Benešových dekretů, je prostřednictvím správních nebo soudních rozhodnutí. Ačkoli Benešovy dekrety by měly být nedotknutelné, už od Sametové revoluce dochází k jejich nenápadnému narušování. Bylo to hlavně v dobách těsně po revoluci u lidí spjatých s vedením země. V porevoluční euforii to nikdo moc neřešil. Za minimálně sporné je možné považovat rychlé vydání rodinných majetků např. rodině Václava Havla a tehdejšímu kancléři Václava Havla, Karlu Schwarzenbergovi, který v dobách válečných se přihlásil k "domácí šlechtě".

Aktuálně rezonuje v médiích případ vydání majetku rodu Walderode. Tento rod se už od roku 1992 domáhá vydání majetku, hlavně panství na Turnovsku v hodnotě tří miliard Kč, včetně zámku Hrubý Rohozec. Aktuální spor vedou dědicové Karla des Fours Walderode a celý tento majetek jim přiznal Okresní soud v Semilech v roce 2017. Po odvolání státních institucí a dalších subjektů proti tomuto rozsudku byl aktuálně rozsudek potvrzen Krajským soudem v Hradci Králové. Problém je v tom, že i kdyby nyní dotčené osoby podaly dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, nemělo by to odkladný účinek. A k Ústavnímu soudu je obecně možné podat stížnost až po vyčerpání všech opravných prostředků.